Encyklopedie Nápověda

Seznam obrázků

Obr. 1Akrece oceánu
Obr. 2Tektonické schéma Alp
Obr. 3Amfibol obecný
Obr. 4Andezit s vyrostlicemi plagioklasu a pyroxenu
Obr. 5Sádrovcové ložisko
Obr. 6Aplit
Obr. 7Hydrogeologická pánev s napjatou zvodní.
Obr. 8Aulakogén a jeho umístění
Obr. 9Orientované dorůstáni křemenných zrn pískovce
Obr. 10Bahenní praskliny
Obr. 11Barrandien
Obr. 12Příčný řez nejmladšími jednotkami Barrandienu
Obr. 13Baryt (tabulkovitý krystal)
Obr. 14Granitový batolit
Obr. 15Bazalt (čedič) se sklovitou základní hmotou uzavírající lištovité krystaly živce
Obr. 17Společenstva organismů v mořském prostředí poblíž pevniny
Obr. 18Schéma devonských bioherm a biostrom v oblasti Frasnes-Gerpinnes (Belgie)
Obr. 19Bradla pieninského typu (Orava)
Obr. 20Brachiopodi
Obr. 21Brontosaurus
Obr. 22Budináž
Obr. 23Stromovitá přeslička (Calamites)
Obr. 24Schéma cyklotémy
Obr. 25Skolekodonti - příklady částí čelistního aparátu.
Obr. 26Schéma čeřin
Obr. 27Křída v severní a severovýchodní části Českého masívu a její faciální členění
Obr. 28Rozšíření limnického permokarbonu v Českém masívu (na povrchu někdy zakrytém křídou)
Obr. 29Trilobiti, zmenšeno
Obr. 30Ostrakodi - příklady schránek, zvětšeno
Obr. 31Řez deltou řeky Niger (Nigérie) ukazující růst delty směrem do moře neboli progradaci.
Obr. 32Diabas - skládá se z lišt plagioklasu, mezi nimiž je pyroxen spolu s rudním minerálem. Zvětšeno.
Obr. 34Disharmonické zvrásnění.
Obr. 35Diskordance
Obr. 36Diskordance vyvolaná regresi moře s následnou erozí a krasověním vápenců (starý povrch je vyznačen silně).
Obr. 37Dolomit. Zvětšeno.
Obr. 38Šupinová (doškovitá, imbrikovaná) stavba
Obr. 39Doškovitě uspořádané valouny ve slepenci.
Obr. 40Příklad důlní geologické mapy
Obr. 41Hydrotermální siderito-barytová žíla (čelba důlní chodby - příklad geologické dokumentace)
Obr. 42Serpentinizovaný dunit.
Obr. 43Eklogit.
Obr. 44Kulisovité pukliny ("en échclon").
Obr. 45Vznik eskerů
Obr. 46Princip hrázové teorie.
Obr. 47Rytmické uložení evaporitů v oblasti Stassfurtu (SRN).
Obr. 48Nefelinický fonolit
Obr. 49Foraminifery - příklady tvarů schránek (nestejné zvětšení).
Obr. 50Fusulina
Obr. 51Způsoby vzniku některých fosilií.
Obr. 52Struktura fylosilikátů
Obr. 53Gabro
Obr. 54Galenit
Obr. 55Příklady schránek gastropodů
Obr. 56Geoda vzniklá částečným vyplněním dutiny po plynu v magmatitu (řez).
Obr. 57Geologický čas.
Obr. 58Schéma ukazující vztahy mezi miogeosynklinálou a eugeosynklinálou.
Obr. 59Globigerina.
Obr. 60Gondwana (jedna z rekonstrukcí).
Obr. 61Charakteristicky zvětralá rudní žilovina (tzv. boxwork)
Obr. 62Typické krystalové tvary granátu
Obr. 63Biotitický granit živec (ž), křemen (kř), biotit (bi). Zvětšeno.
Obr. 64Amfibolický granit (přechod do křemenného dioritu)
Obr. 65Složení 571 granitů 90 % spadá svým složením do černě vyznačené plochy;
Obr. 66Graptoliti
Obr. 67Dendroidi - charakteristické tvary kolonií. Slabě zmenšeno.
Obr. 68Habitus krystalů
Obr. 69Hákování vrstev
Obr. 70Histogram (příklad užití k vyjádření zrnitostního složení písku).
Obr. 71Hlavonožci.
Obr. 72Goniatites.
Obr. 73Amoniti.
Obr. 74Hominidi.
Obr. 75Vznik hornin
Obr. 76Příklady jehlic hub.
Obr. 77Hrásť
Obr. 78Přehledná hydrogeologická mapa severní Moravy (od státní hranice po linii Prostějov-Přerov-Ostrava)
Obr. 79Metasomatické zrudnění.
Obr. 80Schéma sledu (zonálnosti) vylučování prvků (jejich minerálů a ložisek) v závislosti na vzdálenosti od zdrojového granitového plutonu.
Obr. 81Inoceramus
Obr. 82Závislost reliéfu na geologické stavbě
Obr. 83Zobrazování mocnosti pokryvu (zvláště půdního) proužkovou metodou
Obr. 84Dvě základní teorie izostáze
Obr. 85Jihočeská křída a terciér (bez tektoniky)
Obr. 86Struktura jílových minerálů
Obr. 87Kalcit.
Obr. 88Příklad ložiska vzniklého zvětráváním
Obr. 89Rozpustnost SiO2 a A12O3 v závislosti na pH a podmínky vzniku kaolinitu a monlmorillonitu.
Obr. 90Kliváž v překocené vráse
Obr. 91Konkordance neboli souhlasné (paralelní) uložení vrstev (příklad přechodu pískovců do jílovců v nadloží).
Obr. 92Konodonti (příklady různých typů).
Obr. 93Názvosloví toků
Obr. 94Drift obou Amerik a Afriky za vzniku Atlantského oceánu v období od triasu (I) do svrchní křídy (4).
Obr. 95Schéma konvekčního proudění v astenosféře
Obr. 96Konvolutní zvrstvení.
Obr. 97Idealizovaný řez krápníkovou jeskyní.
Obr. 98Hlavní krasové jevy
Obr. 99Moravský kras (odkrytá geologická mapa)
Obr. 100Krkonošsko-jizerské krystalinikum
Obr. 101Mrazem způsobené zvíření (kryoturbace) sedimentů
Obr. 102Krystalografické osní kříže
Obr. 103Pole stálosti různých forem SiO2 v závislosti na tlaku a teplotě.
Obr. 104Různé tvary krystalů křemene
Obr. 105Tetraedr (čtyřstěn)
Obr. 106Struktury silikátů
Obr. 107Struktura inosilikátů
Obr. 108Sled vrstev křídy vícenásobně se opakující v uloženinách křídového
Obr. 109Závislost reliéfu na geologické stavbě
Obr. 110Dělení velkého vzorku (např. rubaniny) kvartací.
Obr. 111Kvartér české části Českého masívu
Obr. 112Kvartér Západních Karpat
Obr. 113Schéma stavby stromatopor (svislý řez). Velmi zvětšeno.
Obr. 114Korali deskatí. Heliolites (1, 2) a Favosites (3, 4). Nahoře v příčném, dole v podélném řezu. Zvětšeno.
Obr. 115Korali
Obr. 116Lakolit
Obr. 117Lateritový profil
Obr. 118Morény údolního ledovce vzniklého spojením tří menších ledovců (neboli splazů).
Obr. 119Fosilní ledový klín v břidličnatém amfibolitu.
Obr. 120Lineace
Obr. 121Lopolit (1) a fakolit (2).
Obr. 122Oxidická manganová ruda (2, 3) vzniklá reziduální koncentrací - zvětráním vápence (1) obsahujícího příměs uhličitanu manganatého.
Obr. 123Ložisko pyritu a Fe-Mn rud ve středočeském proterozoiku u Chvaletic
Obr. 124Zjednodušená klasifikace magmatických hornin.
Obr. 125Složení magmatickych hornin v závislosti na obsahu SiO2, Na2O + K2O a MgO (hmotnostní procenta).
Obr. 126Maltovitá struktura drceného granitu (v polarizovaném světle).
Obr. 127Mechovky (Bryozoa) -typy kolonií. Různá měřítka.
Obr. 128Kontaktně metamorfovaná droba. Příklad granoblastické (dlažební) struktury
Obr. 129Pole stálosti některých metamorfních minerálů
Obr. 130Hlavní metamorfní (minerální) facie. Zubovitá hranice vymezuje oblast migmatitů
Obr. 131Základní typy metamorfismu (faciální řady).
Obr. 132Metasomatické zrudnění vzniklé částečným nahrazením páskovaného vápence sfaleritem.
Obr. 133Příklady schránek mlžů
Obr. 134Příklady (histogramy) monomodálního, tj. dobře vytříděného sedimentu (vlevo), a polymodálního, tj. špatně vytříděného sedimentu (vpravo).
Obr. 135Tabulka pro odhad zastoupení minerálních složek v hornině, makroskopic. y nebo mikroskopicky (z výbrusu horniny).
Obr. 136Moldanubikum - česká část.
Obr. 137Histogram tillu (průměr deseti vzorků) ukazuje charakteristický nedostatek vytřídění (polymodální zrnitostní složení).
Obr. 138Morfologie mořského dna a sedimentační oblasti (velmi schematizováno).
Obr. 139Nannoconus (řezy ve výbrusu) -rostlinná nanofosilie z mořských vápenců křídového stáří. Velmi silně zvětšeno.
Obr. 140Řez schránkou numulita. Zvětšeno.
Obr. 141Předchůdci dnešních ryb - žili v paleozoiku. Část těla byla kryta kostěnným krunýřem. Silně zmenšeno.
Obr. 142Ofiolity
Obr. 143Zastavěním infiltrační oblasti se zmenšuje vydatnost vodonosných vrstev (tečkované), často nastává i znečištění vod.
Obr. 144Oolitický vápenec
Obr. 145Stanovení jihu (na severní polokouli) podle slunce a hodinek (ukazujících skutečný místní čas).
Obr. 146Stanovení času podle slunce a kompasu na severní polokouli.
Obr. 147Cystoidea (jablovci) - některé druhy
Obr. 148Blastoidea (poupěnci)
Obr. 149Schéma krinoida (lilijice)
Obr. 150Ježovky (Echinoidea)
Obr. 151Ostravsko-karvinský revír
Obr. 152Příklad vrstevního sledu ostravsko-karvinského revíru.
Obr. 153Pegmatit s písmenkovou strukturou
Obr. 154Permafrost v Severní Americe
Obr. 155Zrnitostní složení velmi dobře vytříděného písku z pobřežní duny (nahoře) a pláže (uprostřed) a nedostatečně vytříděného (polymodálního) říčního písku (dole).
Obr. 156Názvosloví pískovců; je založeno na procentuálním zastoupení tří hlavních složek
Obr. 157Křemenný pískovec s karbonátovým tmelem
Obr. 158Křemenec - vlevo se zubovitou, vpravo s mozaikovou strukturou (@ obr. 226/6).
Obr. 159Stromovitá plavuň (Lepidodendron)
Obr. 160Sigillaria - stromovitá plavuňovitá rostlina z karbonských uhlotvorných pralesů.
Obr. 161Přibližné mineralogické složení hlavních plutonických hornin.
Obr. 162Hlavní karpatské neogenní pánve
Obr. 163Normální zrnitá struktura tmelu (vlevo) a poikiloklastická struktura (vpravo).
Obr. 164Prameny odvodňující volné zvodně
Obr. 165Prolom (příkop)
Obr. 166Příkrovová stavba
Obr. 167Schematický řez interkratonním pásemným pohořím
Obr. 168Půdní profil (schéma)
Obr. 169Pukliny tektonického původu. Rozlišení podélných a příčných puklin je založeno na vztahu k ose vrásy.
Obr. 170Pyrit
Obr. 171Pyroxen
Obr. 172Ca-Mg-Fe diagram (%) ukazující vztahy železnato-hořečnatých a vápenatých klinopyroxenů.
Obr. 173Radiolarie
Obr. 174Radiolarit - četné schránky radiolarií jsou uloženy v křemenném pojivu s hojným grafitoidnim pigmentem. Zvětšeno.
Obr. 175Postup krystalizace minerálů alkalicko-vápenatých magmat.
Obr. 176Solný diapir (peň)
Obr. 177Ropné pole, v němž se dílčí ropná ložiska přimykají ke zlomům (Hodonínsko)
Obr. 178Ložisko ropy v antiklinální (dómové) struktuře, mezozoikum, Wyoming.
Obr. 179Zástupce nejstarších cévnatých rostlin rostoucích na pevné zemi (psilofytní rostliny, devon).
Obr. 180Stromovitá kapradina ze skupiny rostlin kapraďosemenných.
Obr. 181Vývoj hlavních skupin vyšších rostlin (geologické stáří je udáno v miliónech let).
Obr. 182Rozmyv v písčitých říčních sedimentech. Koryto erodujícího toku je vyplněno štěrkem.
Obr. 183Dvojslídná rula - skládá se ze živce, křemene, biotitu (bi) a méně hojného muskovitu (m). Zvětšeno.
Obr. 184Ryolit - vyrostlice živce (štěpné), křemene (vlevo od středu obrázku, neštěpný) a biotitu (bi) jsou uloženy v základní (sklovité) hmotě sférolitické struktury. Zvětšeno.
Obr. 185Paleoryolit se základní hmotou jevící fluidální strukturu
Obr. 186Mikroskopická stavba červených řas a jejich fruktifikačních orgánů
Obr. 187Příklady rozsivek
Obr. 188Geologický řez znázorňuje geologickou stavbu v určité linii (řezu).
Obr. 189Panelový řez - slouží zejména k prostorovému vyjádření výsledků vrtů.
Obr. 190Krystal sádrovce
Obr. 191Hodnoty pH a Eh hlavních přírodních prostředí. Průměrné hodnoty.
Obr. 192Vznik sedimentárních hornin.
Obr. 193Fyzikálněchemické podmínky vzniku neklastických složek usazených hornin (kromě evaporitů).
Obr. 194Sedlové žíly (černě).
Obr. 195Při stavbě silnice v okolí Týna nad Vltavou byl podříznut svah budovaný pararulami a tím porušena jejich stabilita.
Obr. 196Kerný sesuv
Obr. 197Sesuv vyvolaný porušením stability svahu
Obr. 198Sesuv a jeho terminologie
Obr. 199Severočeská pánev a její členění.
Obr. 200Podélný profil Hrubým Jeseníkem
Obr. 201Rohovec ve vápenci. Rohovec (černě) je lemován jen částečně silicifikovaným vápencem (tečkované).
Obr. 202Odklizením skrývky
Obr. 203Krystal slídy.
Obr. 204Slínovec s hojnými schránkami globigerin. Zvětšeno.
Obr. 205Směr a sklon vrstvy.
Obr. 206Způsob měření úhlu (např. směru vrstev) geologickým kompasem.
Obr. 207Sopky
Obr. 208Spilit
Obr. 209Dvojčata
Obr. 210Zjišťování stlačitelnosti zeminy
Obr. 211Zaboření 30 m vysokého, jednostranně naplněného obilního sila do nedostatečně únosného podkladu (Kanada). Čárkovaně vyznačeno havarované silo a vytlačený jíl
Obr. 212Příklady tvarů stromatolitů
Obr. 213Strukturní patra (spodní, střední a svrchní)
Obr. 214Stylolit v oolitickém vápenci; zubovitě se zařezává do ooidů.
Obr. 215Supergenní obohacení rudní žíly se sirníky.
Obr. 216Vznik sutě rozpadem (1) nebo řičením (2) rozpukaných hornin a gravitačním pohybem po svahu.
Obr. 217Syenit - hlavní složkou jsou živce (zakalené) a amfibol (tmavý). Něco málo křemene (čirý), uprostřed zrno titanitu. Zvětšeno.
Obr. 218Hlavní litosférické desky a jejich hranice
Obr. 219Středooceánské hřbety
Obr. 220Subdukce a kolize desek
Obr. 221Transformní zlom
Obr. 222Tentakulit. Zvětšeno.
Obr. 223Říční terasy
Obr. 224Příčný řez pleistocenními terasami střední Vltavy u Solenice (ověřeno vrty).
Obr. 225Těžké minerály, jako monazit, diamanty a zlato (tečkované),
Obr. 226Tmel klastických sedimentů
Obr. 227Trachyt
Obr. 228Střídání transgresí a regresí.
Obr. 229Chování částic v závislosti na jejich velikosti a na rychlosti vodního proudu.
Obr. 230Schéma transportu klastického materiálu vodou na pevnině (řekou) a v moři.
Obr. 231Schéma pro vizuální odhad stupně zaoblení a zakulacení.
Obr. 232Štěpení mohutné uhelné sloje v důsledku zvýšené subsidence.
Obr. 233Příklad rostlinných spor z karbonského uhlí
Obr. 234Svrchnodevonský útes (bioherma). Ardeny, Belgie
Obr. 235Schematický řez Velkým bradlovým útesem při sv. pobřeží Austrálie
Obr. 236Příklad tichomořského atolu (Karoliny)
Obr. 237Názvosloví hornin řady vápenec-dolomit.
Obr. 238Názvosloví hornin řady vápenec-jílovec.
Obr. 239Hlavní strukturní jednotky Evropy
Obr. 240Průsak srážkové vody z povrchu terénu a vznik zvodně vyvolaný přítomností nepropustného podloží, tzv. izolátoru.
Obr. 241Čerpáním volné podzemní vody se snižuje její hladina a kolem studny vzniká tzv. depresní kužel pův. hl. - původní hladina.
Obr. 242Deformace vyvolané ohybem vrstev
Obr. 243Vrása (ponořující se) a její osní plocha.
Obr. 244Druhy vrás (osní plocha je čárkovaná)
Obr. 245Typy vrás
Obr. 246Brachyantiklinála (ba) a část brachysynklinály (brachysynklinální uzávěr) (bs).
Obr. 247Antiklinorium (a) a synklinorium (s).
Obr. 248Styk vrstev a jejich střídání
Obr. 249Sled mezozoických sedimentačních pásem (p.) v karpatské geosynklinále.
Obr. 250Schéma tektonické stavby vnitřních Západních Karpat (šířka řezu asi 100 km).
Obr. 251Vnější neboli flyšové Západní Karpaty a jejich jednotky (příkrovy, skupiny příkrovů)
Obr. 252Neovulkanity slovenských Karpat
Obr. 253Oceánská a kontinentální (pevninská) kůra na pasivním pevninském okraji
Obr. 254Průřez Zemí a její svrchní části
Obr. 255Vyvlečení vrstev
Obr. 256Základní druhy zlomů
Obr. 257Vyznívání zlomů
Obr. 258Součtová (kumulační) křivka.
Obr. 259Odvození četnostní neboli frekvenční křivky z histogramu zmenšením intervalů.
Obr. 260Histogramy sedimentů s různým druhem symetrie.
Obr. 261Stupnice zrnitosti
Obr. 262Chemické zvětrávání
Obr. 263Různé typy šikmého zvrstveni
Obr. 264Šikmé zvrstvení písku a štěrku vltavské terasy.
Obr. 265Gradační zvrstvení
Obr. 266Řez ordovikem Krušné hory u Berouna (Barrandien).
Obr. 267Sedimentární ložisko páskovaných železných rud (Krivoj Rog, Ukrajina)
Obr. 268Pravé a ložní žily vyvřelin
Obr. 269Příklad žilného ložiska (příčný řez)
Obr. 270Roj žil (schéma)
Obr. 271Živce
Obr. 272Na-K-Ca diagramy ukazující pole vzniku živců za nízké a vysoké teploty.
Obr. 273Charakteristická fauna a její sled v geologickém čase.
Obr. 274Viklan
Obr. 275Zpětná eroze
Obr. 276Zpětná eroze
Obr. 277Evorzí modelovaný balvan
Obr. 278Krasové jevy
Obr. 279Žíly vyvřelin
Obr. 280Hlubinný rudný důl
Obr. 281Transformní zlomy na středooceánském hřbetu
Obr. 282Typy deskových rozhraní
Obr. 283Hlavní půdní typy v ČR
Obr. 284Nuggety zlata
Obr. 285Horský ledovec
Obr. 286Zemní pyramidy
Obr. 287Výskyt vltavínů na území České republiky
Obr. 288Zahořanský stratotyp v Králově Dvoře.
Obr. 289Konkrece
Obr. 290Konkrece
Obr. 291Konkrece
Obr. 292Konkrece
Obr. 293Konkrece
Obr. 294Konkrece
Obr. 295Konkrece
Obr. 296Čeřiny v negativu, strop jeskyně Babka
Obr. 297Čeřiny v negativu, strop jeskyně Babka
Obr. 298Čeřiny v negativu, strop jeskyně Babka u Mníšku p. Brdy
Obr. 299Čeřiny v negativu, strop jeskyně Babka u Mníšku p. Brdy
Obr. 300Čeřiny v negativu, strop jeskyně Babka u Mníšku p. Brdy
Obr. 301Čeřinka v břidlici.
Obr. 302Diabas na břidlicích s prachovci.
Obr. 303Diabas, kulovitá odlučnost.
Obr. 304Zrudněné žíly v křemenci.
Obr. 305Orthoceras, Zbraslav.
Obr. 306Orthoceras, Zbraslav.
Obr. 307Orthoceras, Zbraslav.
Obr. 308Zacementované vápence.
Obr. 309Zacementované vápence.
Obr. 310Mramor
Obr. 311Mramor
Obr. 312Mramor
Obr. 313Mramor
Obr. 314Mramor
Obr. 315Mramor
Obr. 316Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava
Obr. 317Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava
Obr. 318Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava
Obr. 319Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava
Obr. 320Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava
Obr. 321Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava
Obr. 322Vydra, obří hrnce
Obr. 323Vydra, obří hrnce
Obr. 324Dvojslídná ortorula s oky muskovitu.
Obr. 325Konglomerát hrubozrnný.
Obr. 326Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně.
Obr. 327Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně.
Obr. 328Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně.
Obr. 329Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně.
Obr. 330Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně.
Obr. 331Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně.
Obr. 332Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně.
Obr. 333Krystalické vápence bývalého lomu Pacova hora.
Obr. 334Krystalické vápence bývalého lomu Pacova hora.
Obr. 335Krystalické vápence bývalého lomu Pacova hora.
Obr. 336Nadložní jílové břidlice s prachovci, Měrotín
Obr. 337Nadložní jílové břidlice s prachovci, Měrotín.
Obr. 338Nadložní jílové břidlice s prachovci, Měrotín.
Obr. 339Červený rohovec ve vápenci.
Obr. 340karbonát hydroxylapatit
Obr. 341Etmolit

© Česká geologická služba 2007