|
Seznam obrázků
Obr. 1 | Akrece oceánu | Obr. 2 | Tektonické schéma Alp | Obr. 3 | Amfibol obecný | Obr. 4 | Andezit s vyrostlicemi plagioklasu a pyroxenu | Obr. 5 | Sádrovcové ložisko | Obr. 6 | Aplit | Obr. 7 | Hydrogeologická pánev s napjatou zvodní. | Obr. 8 | Aulakogén a jeho umístění | Obr. 9 | Orientované dorůstáni křemenných zrn pískovce | Obr. 10 | Bahenní praskliny | Obr. 11 | Barrandien | Obr. 12 | Příčný řez nejmladšími jednotkami Barrandienu | Obr. 13 | Baryt (tabulkovitý krystal) | Obr. 14 | Granitový batolit | Obr. 15 | Bazalt (čedič) se sklovitou základní hmotou uzavírající lištovité krystaly živce | Obr. 17 | Společenstva organismů v mořském prostředí poblíž pevniny | Obr. 18 | Schéma devonských bioherm a biostrom v oblasti Frasnes-Gerpinnes (Belgie) | Obr. 19 | Bradla pieninského typu (Orava) | Obr. 20 | Brachiopodi | Obr. 21 | Brontosaurus | Obr. 22 | Budináž | Obr. 23 | Stromovitá přeslička (Calamites) | Obr. 24 | Schéma cyklotémy | Obr. 25 | Skolekodonti - příklady částí čelistního aparátu. | Obr. 26 | Schéma čeřin | Obr. 27 | Křída v severní a severovýchodní části Českého masívu a její faciální členění | Obr. 28 | Rozšíření limnického permokarbonu v Českém masívu (na povrchu někdy zakrytém křídou) | Obr. 29 | Trilobiti, zmenšeno | Obr. 30 | Ostrakodi - příklady schránek, zvětšeno | Obr. 31 | Řez deltou řeky Niger (Nigérie) ukazující růst delty směrem do moře neboli progradaci. | Obr. 32 | Diabas - skládá se z lišt plagioklasu, mezi nimiž je pyroxen spolu s rudním minerálem. Zvětšeno. | Obr. 34 | Disharmonické zvrásnění. | Obr. 35 | Diskordance | Obr. 36 | Diskordance vyvolaná regresi moře s následnou erozí a krasověním vápenců (starý povrch je vyznačen silně). | Obr. 37 | Dolomit. Zvětšeno. | Obr. 38 | Šupinová (doškovitá, imbrikovaná) stavba | Obr. 39 | Doškovitě uspořádané valouny ve slepenci. | Obr. 40 | Příklad důlní geologické mapy | Obr. 41 | Hydrotermální siderito-barytová žíla (čelba důlní chodby - příklad geologické dokumentace) | Obr. 42 | Serpentinizovaný dunit. | Obr. 43 | Eklogit. | Obr. 44 | Kulisovité pukliny ("en échclon"). | Obr. 45 | Vznik eskerů | Obr. 46 | Princip hrázové teorie. | Obr. 47 | Rytmické uložení evaporitů v oblasti Stassfurtu (SRN). | Obr. 48 | Nefelinický fonolit | Obr. 49 | Foraminifery - příklady tvarů schránek (nestejné zvětšení). | Obr. 50 | Fusulina | Obr. 51 | Způsoby vzniku některých fosilií. | Obr. 52 | Struktura fylosilikátů | Obr. 53 | Gabro | Obr. 54 | Galenit | Obr. 55 | Příklady schránek gastropodů | Obr. 56 | Geoda vzniklá částečným vyplněním dutiny po plynu v magmatitu (řez). | Obr. 57 | Geologický čas. | Obr. 58 | Schéma ukazující vztahy mezi miogeosynklinálou a eugeosynklinálou. | Obr. 59 | Globigerina. | Obr. 60 | Gondwana (jedna z rekonstrukcí). | Obr. 61 | Charakteristicky zvětralá rudní žilovina (tzv. boxwork) | Obr. 62 | Typické krystalové tvary granátu | Obr. 63 | Biotitický granit živec (ž), křemen (kř), biotit (bi). Zvětšeno. | Obr. 64 | Amfibolický granit (přechod do křemenného dioritu) | Obr. 65 | Složení 571 granitů 90 % spadá svým složením do černě vyznačené plochy; | Obr. 66 | Graptoliti | Obr. 67 | Dendroidi - charakteristické tvary kolonií. Slabě zmenšeno. | Obr. 68 | Habitus krystalů | Obr. 69 | Hákování vrstev | Obr. 70 | Histogram (příklad užití k vyjádření zrnitostního složení písku). | Obr. 71 | Hlavonožci. | Obr. 72 | Goniatites. | Obr. 73 | Amoniti. | Obr. 74 | Hominidi. | Obr. 75 | Vznik hornin | Obr. 76 | Příklady jehlic hub. | Obr. 77 | Hrásť | Obr. 78 | Přehledná hydrogeologická mapa severní Moravy (od státní hranice po linii Prostějov-Přerov-Ostrava) | Obr. 79 | Metasomatické zrudnění. | Obr. 80 | Schéma sledu (zonálnosti) vylučování prvků (jejich minerálů a ložisek) v závislosti na vzdálenosti od zdrojového granitového plutonu. | Obr. 81 | Inoceramus | Obr. 82 | Závislost reliéfu na geologické stavbě | Obr. 83 | Zobrazování mocnosti pokryvu (zvláště půdního) proužkovou metodou | Obr. 84 | Dvě základní teorie izostáze | Obr. 85 | Jihočeská křída a terciér (bez tektoniky) | Obr. 86 | Struktura jílových minerálů | Obr. 87 | Kalcit. | Obr. 88 | Příklad ložiska vzniklého zvětráváním | Obr. 89 | Rozpustnost SiO2 a A12O3 v závislosti na pH a podmínky vzniku kaolinitu a monlmorillonitu. | Obr. 90 | Kliváž v překocené vráse | Obr. 91 | Konkordance neboli souhlasné (paralelní) uložení vrstev (příklad přechodu pískovců do jílovců v nadloží). | Obr. 92 | Konodonti (příklady různých typů). | Obr. 93 | Názvosloví toků | Obr. 94 | Drift obou Amerik a Afriky za vzniku Atlantského oceánu v období od triasu (I) do svrchní křídy (4). | Obr. 95 | Schéma konvekčního proudění v astenosféře | Obr. 96 | Konvolutní zvrstvení. | Obr. 97 | Idealizovaný řez krápníkovou jeskyní. | Obr. 98 | Hlavní krasové jevy | Obr. 99 | Moravský kras (odkrytá geologická mapa) | Obr. 100 | Krkonošsko-jizerské krystalinikum | Obr. 101 | Mrazem způsobené zvíření (kryoturbace) sedimentů | Obr. 102 | Krystalografické osní kříže | Obr. 103 | Pole stálosti různých forem SiO2 v závislosti na tlaku a teplotě. | Obr. 104 | Různé tvary krystalů křemene | Obr. 105 | Tetraedr (čtyřstěn) | Obr. 106 | Struktury silikátů | Obr. 107 | Struktura inosilikátů | Obr. 108 | Sled vrstev křídy vícenásobně se opakující v uloženinách křídového | Obr. 109 | Závislost reliéfu na geologické stavbě | Obr. 110 | Dělení velkého vzorku (např. rubaniny) kvartací. | Obr. 111 | Kvartér české části Českého masívu | Obr. 112 | Kvartér Západních Karpat | Obr. 113 | Schéma stavby stromatopor (svislý řez). Velmi zvětšeno. | Obr. 114 | Korali deskatí. Heliolites (1, 2) a Favosites (3, 4). Nahoře v příčném, dole v podélném řezu. Zvětšeno. | Obr. 115 | Korali | Obr. 116 | Lakolit | Obr. 117 | Lateritový profil | Obr. 118 | Morény údolního ledovce vzniklého spojením tří menších ledovců (neboli splazů). | Obr. 119 | Fosilní ledový klín v břidličnatém amfibolitu. | Obr. 120 | Lineace | Obr. 121 | Lopolit (1) a fakolit (2). | Obr. 122 | Oxidická manganová ruda (2, 3) vzniklá reziduální koncentrací - zvětráním vápence (1) obsahujícího příměs uhličitanu manganatého. | Obr. 123 | Ložisko pyritu a Fe-Mn rud ve středočeském proterozoiku u Chvaletic | Obr. 124 | Zjednodušená klasifikace magmatických hornin. | Obr. 125 | Složení magmatickych hornin v závislosti na obsahu SiO2, Na2O + K2O a MgO (hmotnostní procenta). | Obr. 126 | Maltovitá struktura drceného granitu (v polarizovaném světle). | Obr. 127 | Mechovky (Bryozoa) -typy kolonií. Různá měřítka. | Obr. 128 | Kontaktně metamorfovaná droba. Příklad granoblastické (dlažební) struktury | Obr. 129 | Pole stálosti některých metamorfních minerálů | Obr. 130 | Hlavní metamorfní (minerální) facie. Zubovitá hranice vymezuje oblast migmatitů | Obr. 131 | Základní typy metamorfismu (faciální řady). | Obr. 132 | Metasomatické zrudnění vzniklé částečným nahrazením páskovaného vápence sfaleritem. | Obr. 133 | Příklady schránek mlžů | Obr. 134 | Příklady (histogramy) monomodálního, tj. dobře vytříděného sedimentu (vlevo), a polymodálního, tj. špatně vytříděného sedimentu (vpravo). | Obr. 135 | Tabulka pro odhad zastoupení minerálních složek v hornině, makroskopic. y nebo mikroskopicky (z výbrusu horniny). | Obr. 136 | Moldanubikum - česká část. | Obr. 137 | Histogram tillu (průměr deseti vzorků) ukazuje charakteristický nedostatek vytřídění (polymodální zrnitostní složení). | Obr. 138 | Morfologie mořského dna a sedimentační oblasti (velmi schematizováno). | Obr. 139 | Nannoconus (řezy ve výbrusu) -rostlinná nanofosilie z mořských vápenců křídového stáří. Velmi silně zvětšeno. | Obr. 140 | Řez schránkou numulita. Zvětšeno. | Obr. 141 | Předchůdci dnešních ryb - žili v paleozoiku. Část těla byla kryta kostěnným krunýřem. Silně zmenšeno. | Obr. 142 | Ofiolity | Obr. 143 | Zastavěním infiltrační oblasti se zmenšuje vydatnost vodonosných vrstev (tečkované), často nastává i znečištění vod. | Obr. 144 | Oolitický vápenec | Obr. 145 | Stanovení jihu (na severní polokouli) podle slunce a hodinek (ukazujících skutečný místní čas). | Obr. 146 | Stanovení času podle slunce a kompasu na severní polokouli. | Obr. 147 | Cystoidea (jablovci) - některé druhy | Obr. 148 | Blastoidea (poupěnci) | Obr. 149 | Schéma krinoida (lilijice) | Obr. 150 | Ježovky (Echinoidea) | Obr. 151 | Ostravsko-karvinský revír | Obr. 152 | Příklad vrstevního sledu ostravsko-karvinského revíru. | Obr. 153 | Pegmatit s písmenkovou strukturou | Obr. 154 | Permafrost v Severní Americe | Obr. 155 | Zrnitostní složení velmi dobře vytříděného písku z pobřežní duny (nahoře) a pláže (uprostřed) a nedostatečně vytříděného (polymodálního) říčního písku (dole). | Obr. 156 | Názvosloví pískovců; je založeno na procentuálním zastoupení tří hlavních složek | Obr. 157 | Křemenný pískovec s karbonátovým tmelem | Obr. 158 | Křemenec - vlevo se zubovitou, vpravo s mozaikovou strukturou (@ obr. 226/6). | Obr. 159 | Stromovitá plavuň (Lepidodendron) | Obr. 160 | Sigillaria - stromovitá plavuňovitá rostlina z karbonských uhlotvorných pralesů. | Obr. 161 | Přibližné mineralogické složení hlavních plutonických hornin. | Obr. 162 | Hlavní karpatské neogenní pánve | Obr. 163 | Normální zrnitá struktura tmelu (vlevo) a poikiloklastická struktura (vpravo). | Obr. 164 | Prameny odvodňující volné zvodně | Obr. 165 | Prolom (příkop) | Obr. 166 | Příkrovová stavba | Obr. 167 | Schematický řez interkratonním pásemným pohořím | Obr. 168 | Půdní profil (schéma) | Obr. 169 | Pukliny tektonického původu. Rozlišení podélných a příčných puklin je založeno na vztahu k ose vrásy. | Obr. 170 | Pyrit | Obr. 171 | Pyroxen | Obr. 172 | Ca-Mg-Fe diagram (%) ukazující vztahy železnato-hořečnatých a vápenatých klinopyroxenů. | Obr. 173 | Radiolarie | Obr. 174 | Radiolarit - četné schránky radiolarií jsou uloženy v křemenném pojivu s hojným grafitoidnim pigmentem. Zvětšeno. | Obr. 175 | Postup krystalizace minerálů alkalicko-vápenatých magmat. | Obr. 176 | Solný diapir (peň) | Obr. 177 | Ropné pole, v němž se dílčí ropná ložiska přimykají ke zlomům (Hodonínsko) | Obr. 178 | Ložisko ropy v antiklinální (dómové) struktuře, mezozoikum, Wyoming. | Obr. 179 | Zástupce nejstarších cévnatých rostlin rostoucích na pevné zemi (psilofytní rostliny, devon). | Obr. 180 | Stromovitá kapradina ze skupiny rostlin kapraďosemenných. | Obr. 181 | Vývoj hlavních skupin vyšších rostlin (geologické stáří je udáno v miliónech let). | Obr. 182 | Rozmyv v písčitých říčních sedimentech. Koryto erodujícího toku je vyplněno štěrkem. | Obr. 183 | Dvojslídná rula - skládá se ze živce, křemene, biotitu (bi) a méně hojného muskovitu (m). Zvětšeno. | Obr. 184 | Ryolit - vyrostlice živce (štěpné), křemene (vlevo od středu obrázku, neštěpný) a biotitu (bi) jsou uloženy v základní (sklovité) hmotě sférolitické struktury. Zvětšeno. | Obr. 185 | Paleoryolit se základní hmotou jevící fluidální strukturu | Obr. 186 | Mikroskopická stavba červených řas a jejich fruktifikačních orgánů | Obr. 187 | Příklady rozsivek | Obr. 188 | Geologický řez znázorňuje geologickou stavbu v určité linii (řezu). | Obr. 189 | Panelový řez - slouží zejména k prostorovému vyjádření výsledků vrtů. | Obr. 190 | Krystal sádrovce | Obr. 191 | Hodnoty pH a Eh hlavních přírodních prostředí. Průměrné hodnoty. | Obr. 192 | Vznik sedimentárních hornin. | Obr. 193 | Fyzikálněchemické podmínky vzniku neklastických složek usazených hornin (kromě evaporitů). | Obr. 194 | Sedlové žíly (černě). | Obr. 195 | Při stavbě silnice v okolí Týna nad Vltavou byl podříznut svah budovaný pararulami a tím porušena jejich stabilita. | Obr. 196 | Kerný sesuv | Obr. 197 | Sesuv vyvolaný porušením stability svahu | Obr. 198 | Sesuv a jeho terminologie | Obr. 199 | Severočeská pánev a její členění. | Obr. 200 | Podélný profil Hrubým Jeseníkem | Obr. 201 | Rohovec ve vápenci. Rohovec (černě) je lemován jen částečně silicifikovaným vápencem (tečkované). | Obr. 202 | Odklizením skrývky | Obr. 203 | Krystal slídy. | Obr. 204 | Slínovec s hojnými schránkami globigerin. Zvětšeno. | Obr. 205 | Směr a sklon vrstvy. | Obr. 206 | Způsob měření úhlu (např. směru vrstev) geologickým kompasem. | Obr. 207 | Sopky | Obr. 208 | Spilit | Obr. 209 | Dvojčata | Obr. 210 | Zjišťování stlačitelnosti zeminy | Obr. 211 | Zaboření 30 m vysokého, jednostranně naplněného obilního sila do nedostatečně únosného podkladu (Kanada). Čárkovaně vyznačeno havarované silo a vytlačený jíl | Obr. 212 | Příklady tvarů stromatolitů | Obr. 213 | Strukturní patra (spodní, střední a svrchní) | Obr. 214 | Stylolit v oolitickém vápenci; zubovitě se zařezává do ooidů. | Obr. 215 | Supergenní obohacení rudní žíly se sirníky. | Obr. 216 | Vznik sutě rozpadem (1) nebo řičením (2) rozpukaných hornin a gravitačním pohybem po svahu. | Obr. 217 | Syenit - hlavní složkou jsou živce (zakalené) a amfibol (tmavý). Něco málo křemene (čirý), uprostřed zrno titanitu. Zvětšeno. | Obr. 218 | Hlavní litosférické desky a jejich hranice | Obr. 219 | Středooceánské hřbety | Obr. 220 | Subdukce a kolize desek | Obr. 221 | Transformní zlom | Obr. 222 | Tentakulit. Zvětšeno. | Obr. 223 | Říční terasy | Obr. 224 | Příčný řez pleistocenními terasami střední Vltavy u Solenice (ověřeno vrty). | Obr. 225 | Těžké minerály, jako monazit, diamanty a zlato (tečkované), | Obr. 226 | Tmel klastických sedimentů | Obr. 227 | Trachyt | Obr. 228 | Střídání transgresí a regresí. | Obr. 229 | Chování částic v závislosti na jejich velikosti a na rychlosti vodního proudu. | Obr. 230 | Schéma transportu klastického materiálu vodou na pevnině (řekou) a v moři. | Obr. 231 | Schéma pro vizuální odhad stupně zaoblení a zakulacení. | Obr. 232 | Štěpení mohutné uhelné sloje v důsledku zvýšené subsidence. | Obr. 233 | Příklad rostlinných spor z karbonského uhlí | Obr. 234 | Svrchnodevonský útes (bioherma). Ardeny, Belgie | Obr. 235 | Schematický řez Velkým bradlovým útesem při sv. pobřeží Austrálie | Obr. 236 | Příklad tichomořského atolu (Karoliny) | Obr. 237 | Názvosloví hornin řady vápenec-dolomit. | Obr. 238 | Názvosloví hornin řady vápenec-jílovec. | Obr. 239 | Hlavní strukturní jednotky Evropy | Obr. 240 | Průsak srážkové vody z povrchu terénu a vznik zvodně vyvolaný přítomností nepropustného podloží, tzv. izolátoru. | Obr. 241 | Čerpáním volné podzemní vody se snižuje její hladina a kolem studny vzniká tzv. depresní kužel pův. hl. - původní hladina. | Obr. 242 | Deformace vyvolané ohybem vrstev | Obr. 243 | Vrása (ponořující se) a její osní plocha. | Obr. 244 | Druhy vrás (osní plocha je čárkovaná) | Obr. 245 | Typy vrás | Obr. 246 | Brachyantiklinála (ba) a část brachysynklinály (brachysynklinální uzávěr) (bs). | Obr. 247 | Antiklinorium (a) a synklinorium (s). | Obr. 248 | Styk vrstev a jejich střídání | Obr. 249 | Sled mezozoických sedimentačních pásem (p.) v karpatské geosynklinále. | Obr. 250 | Schéma tektonické stavby vnitřních Západních Karpat (šířka řezu asi 100 km). | Obr. 251 | Vnější neboli flyšové Západní Karpaty a jejich jednotky (příkrovy, skupiny příkrovů) | Obr. 252 | Neovulkanity slovenských Karpat | Obr. 253 | Oceánská a kontinentální (pevninská) kůra na pasivním pevninském okraji | Obr. 254 | Průřez Zemí a její svrchní části | Obr. 255 | Vyvlečení vrstev | Obr. 256 | Základní druhy zlomů | Obr. 257 | Vyznívání zlomů | Obr. 258 | Součtová (kumulační) křivka. | Obr. 259 | Odvození četnostní neboli frekvenční křivky z histogramu zmenšením intervalů. | Obr. 260 | Histogramy sedimentů s různým druhem symetrie. | Obr. 261 | Stupnice zrnitosti | Obr. 262 | Chemické zvětrávání | Obr. 263 | Různé typy šikmého zvrstveni | Obr. 264 | Šikmé zvrstvení písku a štěrku vltavské terasy. | Obr. 265 | Gradační zvrstvení | Obr. 266 | Řez ordovikem Krušné hory u Berouna (Barrandien). | Obr. 267 | Sedimentární ložisko páskovaných železných rud (Krivoj Rog, Ukrajina) | Obr. 268 | Pravé a ložní žily vyvřelin | Obr. 269 | Příklad žilného ložiska (příčný řez) | Obr. 270 | Roj žil (schéma) | Obr. 271 | Živce | Obr. 272 | Na-K-Ca diagramy ukazující pole vzniku živců za nízké a vysoké teploty. | Obr. 273 | Charakteristická fauna a její sled v geologickém čase. | Obr. 274 | Viklan | Obr. 275 | Zpětná eroze | Obr. 276 | Zpětná eroze | Obr. 277 | Evorzí modelovaný balvan | Obr. 278 | Krasové jevy | Obr. 279 | Žíly vyvřelin | Obr. 280 | Hlubinný rudný důl | Obr. 281 | Transformní zlomy na středooceánském hřbetu | Obr. 282 | Typy deskových rozhraní | Obr. 283 | Hlavní půdní typy v ČR | Obr. 284 | Nuggety zlata | Obr. 285 | Horský ledovec | Obr. 286 | Zemní pyramidy | Obr. 287 | Výskyt vltavínů na území České republiky | Obr. 288 | Zahořanský stratotyp v Králově Dvoře. | Obr. 289 | Konkrece | Obr. 290 | Konkrece | Obr. 291 | Konkrece | Obr. 292 | Konkrece | Obr. 293 | Konkrece | Obr. 294 | Konkrece | Obr. 295 | Konkrece | Obr. 296 | Čeřiny v negativu, strop jeskyně Babka | Obr. 297 | Čeřiny v negativu, strop jeskyně Babka | Obr. 298 | Čeřiny v negativu, strop jeskyně Babka u Mníšku p. Brdy | Obr. 299 | Čeřiny v negativu, strop jeskyně Babka u Mníšku p. Brdy | Obr. 300 | Čeřiny v negativu, strop jeskyně Babka u Mníšku p. Brdy | Obr. 301 | Čeřinka v břidlici. | Obr. 302 | Diabas na břidlicích s prachovci. | Obr. 303 | Diabas, kulovitá odlučnost. | Obr. 304 | Zrudněné žíly v křemenci. | Obr. 305 | Orthoceras, Zbraslav. | Obr. 306 | Orthoceras, Zbraslav. | Obr. 307 | Orthoceras, Zbraslav. | Obr. 308 | Zacementované vápence. | Obr. 309 | Zacementované vápence. | Obr. 310 | Mramor | Obr. 311 | Mramor | Obr. 312 | Mramor | Obr. 313 | Mramor | Obr. 314 | Mramor | Obr. 315 | Mramor | Obr. 316 | Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava | Obr. 317 | Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava | Obr. 318 | Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava | Obr. 319 | Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava | Obr. 320 | Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava | Obr. 321 | Kamenné moře nad ř. Losenicí, Šumava | Obr. 322 | Vydra, obří hrnce | Obr. 323 | Vydra, obří hrnce | Obr. 324 | Dvojslídná ortorula s oky muskovitu. | Obr. 325 | Konglomerát hrubozrnný. | Obr. 326 | Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně. | Obr. 327 | Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně. | Obr. 328 | Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně. | Obr. 329 | Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně. | Obr. 330 | Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně. | Obr. 331 | Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně. | Obr. 332 | Hrubozrnné krystalické vápence, Chýnovská jeskyně. | Obr. 333 | Krystalické vápence bývalého lomu Pacova hora. | Obr. 334 | Krystalické vápence bývalého lomu Pacova hora. | Obr. 335 | Krystalické vápence bývalého lomu Pacova hora. | Obr. 336 | Nadložní jílové břidlice s prachovci, Měrotín | Obr. 337 | Nadložní jílové břidlice s prachovci, Měrotín. | Obr. 338 | Nadložní jílové břidlice s prachovci, Měrotín. | Obr. 339 | Červený rohovec ve vápenci. | Obr. 340 | karbonát hydroxylapatit | Obr. 341 | Etmolit | |