Geologické pochody

Geologie je nauka o Zemi. Zkoumá složení, stavbu a historický vývoj Země. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají uvnitř naší planety i na jejím povrchu. Jedná se vlastně o vědu deskriptivní (popisnou), analytickou (poskytuje výklad dějů) a historickou. Také se jedná o vědu časoprostorou, protože zhodnocuje jevy určitého prostoru v určité době. Samotná geologie je velmi široká a tak se dělí na řadu různých oborů.

Je tomu čtyři a pul miliardy let, co na zemském povrchu utuhly lávy a začala geologická etapa vývoje naší planety. Za další miliony let vychladla Země tak, že se kondenzovaly vodní páry a plyny v atmosféře a přívaly vod vytvořily první oceán. Pak následovaly další stovky milionu let, kdy se Země měnila. Někdy byl její povrch hornatý, jindy samá rovina. Občas se moře přelilo přes pevniny, jindy se stáhlo a převládala souš. Jednou se z polárních oblastí rozšířily ledovce, jindy zas kralovaly horské pouště. Mnoho ze své geologické historie si Země zapamatovala. Na jejím povrchu i pod ním nacházíme stopy geologických pochodu. To je ta paměť Země, která nám umožní, abychom si vyvolali obraz její tváře v geologické minulosti.

Endogenní (vnitřní) geologické pochody

Zabývá se procesy, které probíhají v zemi a na povrchu se pouze mohou projevit jejich důsledky - např. sopečná činnost, zemětřesení, orogeneze (vrásnění), deformace zemské kůry.

Vrásy na Barrandovské skále

Příklad důsledků tektonické činnosti. Tektonika studuje všechny poruchy zemského tělesa a jeho stavbu. Sleduje všechny procesy, které deformovaly horniny. Zkoumá také síly, které deformace hornin způsobily. Šíře tektonických výzkumů je obrovská, neboť tektonika v největším měřítku ovlivnila celý geologický vývoj naší republiky.

Soptící Etna na Sicílii

Příklad vulkanismu. Vulkanismus česky znamená sopečnou činnost. Vulkán neboli sopka je vyvýšenina tvořená sopečným materiálem a je přívodem spojena s magmatickým krbem pod povrchem. Magmatický krb, který se nachází i hlouběji než 30 km pod povrchem, je naplněn magmatem, tedy horninovou taveninou. Pokud je krb aktivně spojen s povrchem, magma stoupá, tlak klesá, unikají vodní páry a plyny. Ty se rozpínají a je-li zablokována jejich cesta k povrchu, výbuchem ji uvolní. Dochází k sopečnému výbuchu neboli explozi.

Exogenní (vnější) geologické pochody

Zabývá se procesy, které probíhají na zemském povrchu a formují jej - např. činnost vody, větru, ledovců, krasové jevy, zvětrávání, transport a hromědění materiálu.

Skály na Vysokém kameni v Krušných horách

Příklad eroze (vymílání). Pokud najdeme v křížovkách „vymílání na pět“, myslí se jím eroze. Eroze opravdu vymílá zemský povrch, rozrušuje jej a obrušuje. Stéká-li po svahu voda a vytvoří rýhu, je to eroze. Odnese-li větrný poryv z pole půdu, je to eroze. Erozí také je, když se řeka zařízne do svého podkladu a vytvoří kaňon. To eroze modeluje ze skalního masivu skalní města s věžemi, sloupy, skalními okny, branami a průlezy. Eroze vyhlodala a rozpustila v hlubinách krasových oblastí jeskyně. Eroze může za to, že horniny, které byly v hloubce, se dostaly na povrch. Eroze zarovnala stará pohoří a obrušuje pohoří mladá.

Adršpašské skalní město

Příklad zvětrávání. Zvětrávání znamená rozrušování nerostů a hornin v jiných podmínkách, než za jakých vznikly. Dostanou-li se horniny do vlivu atmosféry, tedy dešťových srážek, větru, mrazu, tekoucí i vzlínající vody, pak mění své složení. Zvětrávání pevnou horninu ničí, proto jej technici, architekti i stavitelé proklínají. Jenže zvětráváním naproti tomu vzniká také půda, a proto mu blahořečí zemědělci. Velmi pomalu zvětrávají horniny tvořené křemenem, jako naše buližníky a křemence.