Úvodní stránka > Poznej geologii > Geologická encyklopedie
Loading
O lidech a vodě
Vzorky hornin a minerálů
Mapa geologických zajímavostí. 140 + 1 geologická zajímavost
Pomůcky do školní výuky
Web České geologické služby
Centre for Modern Education
Erudis
Národní muzeum
Muzeum Říčany

Geologická encyklopedie

Zde naleznete stručnou encyklopedii nejběžnějších geologických pojmů. Pro ty, kterým by nestačila redukovaná verze, je k dispozici Geologická encyklopedie České geologické služby, která obsahuje 2632 hesel!

Klikněte na písmeno a zobrazí se odpovídající pojmy

A

Achát

Drahý křemen z různobarevných pásků křemene s příměsemi. Podle kresby acháty nazýváme okatými, kruhovými, zříceninovými, obláčkovými apod. Tvoří se hlavně v dutinách vyvřelých hornin, kde krystalizuje z roztoků.

Alkalické horniny

Vyvřeliny obsahující zvýšené množství alkálií (zásad), tj. draslíku a sodíku.

Amfibol

Důležitý nerost, součást mnoha vyvřelých a metamorfovaných hornin. Je to křemičitan, obsahuje hořčík, železo a další složky.

Antiklinála

Vrása prohnutá směrem nahoru.

Aluvium

Sedimenty, které nanesly řeky.

B

Barrande

Jochachim Barrande, francouzský inženýr a jeden z největších přírodovědců světové historie. Narodil se v roce 1799 ve Francii, větší část života strávil v Čechách zkoumáním prvohor, především jejich zkamenělin. Napsal 22 tlustých svazků obsahujících tisíce obrázků. Zemřel v roce 1893. Jeho sběry se staly základem paleontologických sbírek Národního muzea v Praze. Byl po něm pojmenován Barrandien i pražská čtvrť Barrandov.

Barrandien

Území zhruba mezi Prahou a Plzní (přesně mezi Úvaly u Prahy a Klatovy) tvořené starohorními a staroprvohorními sedimenty s vyvřelinami. Bylo pojmenováno na počest Joachima Barranda.

Bazalt

= čedič. Nejhojnější výlevná magmatická hornina na povrchu Země, Měsíce a patrně i jiných těles sluneční soustavy; na Zemi tvoří více než 90% výlevných hornin. Bazalt je jemnozrnná šedočerná hornina složená přibližně stejným dílem z plagioklasů a pyroxenů (u obou jde o druhy bohaté vápníkem) a z necelých 20% ostatních minerálů (hlavně olivín, pyroxen chudý vápníkem a Fe-Ti oxidy).

Brekcie

Jeden ze dvou hlavních typů ruditů, tj. klastických hornin složených převážně z částic větších než 2 mm. Částice jsou ostrohranné, prodělaly minimální transport, většinou jsou nedostatečně vytříděné podle velikosti (jejich zdroj bývá obvykle blízko místa výskytu) a v různé míře zpevněné. Podle počtu druhů hornin, které se podílejí na jejich složení, se mluví o brekciích monomiktních (jeden druh), oligomiktních (málo druhů) a polymiktních (větší počet druhů). Mají-li ostrohranné částice velikost 64 mm až 2 mm, jde o mikrobrekcie. Hlavní druhy brekcií jsou sedimentární a tektonická. Sedimentární brekcie je druhem slepence z ostrohranných úlomků. Tektonická brekcie je hornina tektonicky rozdrcená na úlomky, které byly později stmeleny.

Břidlice

V geologii často užívaný název. Jednak je to zkrácený název pro sediment, jílovou břidlici, tj. zpevněnou a mírně přeměněnou jílovou usazeninu. Jednak jsou to krystalické břidlice, což je souhrnné pojmenování pro metamorfované horniny.

C

Cinvaldit

Lesklá slída kovově šedé barvy.

Cyklosilikáty

= křemičitany.

Č

Čedič

Tvoří z velké části zemskou kůru a je to nejhojnější magmatická hornina zemského povrchu. Tvoří části dna oceánů a plošinové kontinentální bazalty. Čedič se taví při teplotách kolem 1300 stupňů Celsia. Je odolný proti obrusu a chemických latkám.

Černozem

Velmi úrodná půda složená z mocného A-horizontu (bohatého humusem a s karbonátovým horizontem při bázi) a C-horizontu. Černozem je slabě vápnitá; vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami (zvláště ve stepích).

Český masiv

Velmi úrodná půda složená z mocného A-horizontu (bohatého humusem a s karbonátovým horizontem při bázi) a C-horizontu. Černozem je slabě vápnitá; vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami (zvláště ve stepích).

Čeřiny

Zvlnění povrchu původně nezpevněných sedimentů (především písků) pohybem vody nebo působením větru.

Čtvrtohory

Nejmladší geologický útvar, který začal před 1,8 milionem let a trvá dodnes.

D

Dekorační kámen

Hornina pěkného vzhledu, kterou ohlazenou nebo naleštěnou používáme například na obklady staveb nebo výzdobu paláců a kostelů. Často se používají různé žuly, mramory, tmavé vyvřeliny i některé horniny metamorfované.

Deluvium

Usazeniny na svazích a pod nimi.

Dolomit

Nerost i hornina. Nerost je tvořen uhličitanem vápníku a hořčíku. Hornina dolomit je tvořena převážně nerostem dolomitem. Je to důležitý sediment vyskytující se obvykle spolu s vápencem.

Drúza

Skupina krystalů na společném podkladu.

E

Endogenní

Označení procesů majících původ pod zemskou kůrou, např. vulkanická činnost, zemětřesení. Opakem je výraz exogenní.

Eluvium

=zvětralé horniny. Zvětralina zůstala na původním místě.

Eroze

V geologii jeden z nejběžnějších výrazů. Je to vymílání, odstraňování hornin a zemin ze zemského povrchu činností vody, větru, ledu i člověka. Eroze povrch jednak zarovnává, jednak vymílá. Tvary zemského povrchu jsou výsledkem vzájemného působení tektonických pochodů, eroze a usazování. V nejmladším geologickém období i činnosti člověka.

Erupce

Výron lávy, popelu a plynů ze sopky, většinou rychlé a výbušné.

F

Flyš

Mocný sled sedimentů tvořený pravidelným střídáním vrstev hrubších a jemnějších sedimentů, přičemž ty hrubší se usadily z turbiditních proudů. Také užíváno v tektonickém pojetí jako komplex sedimentů doprovázejících vyvrcholení horotvorné činnosti.

Fosilie

Česky zkamenělina. Zachovalé části odumřelých organismů, jejich otisky nebo stopy po jejich životě. Fosilií jsou například trilobiti, zbytky karbonských rostlin či šlépěje dinosaurů.

G

Geomorfologie

Součást geografie, věda, jež popisuje a vysvětluje vznik tvarů zemského povrchu.

Gondwana

= prapevnina, která se rozkládala na jižní polokouli až do konce prvohor. Její součástí byla Jižní Amerika, Afrika, Indie, Austrálie i Antarktida. Český masiv se během prvohor rozkládal na severním okraji Gondwany.

Grafit

= tuha, čistý uhlík.

Granit

= žula.

H

Hadec

Cizím slovem serpentinit. Metamorfovaná hornina obvykle zelených barev, často s různými barevnými vzory. Je bohatá na hořčík, železo a chudá na křemík.

Halit

Nerost, odborné pojmenování kuchyňské soli, chloridu sodného.

Holocén

Mladší čtvrtohory. Začal před 10 000 lety a trvá dodnes.

Hornina

Pevná směs nerostů, případně i organických látek. Některé horniny mohou být tvořeny i nerostem jediným, např. vápenec tvoří krystaly kalcitu. Podle vzniku dělíme horniny na vyvřelé (magmatické), usazené (sedimentární) a přeměněné (metamorfované). Nerostům, které jsou v horninách časté, říkáme horninotvorné. Z nich jsou nejhojnější křemen, živce, kalcit, slídy, amfibol, pyroxen i další.

CH

Chalcedon

Vláknitá odrůda křemene.

Chlorit

Nerost, který řadíme mezi jílové minerály. Je většinou zelený a mikroskopické velikosti. Velmi hojný je v slabě metamorfovaných horninách.

I

Intruze

Vnikání vyvřelých hlubinných hornin zespodu do starších hornin zemské kůry. Říkáme například, že žulové magma intruduje do sedimentárních hornin. Magma utuhne a tvoří tělesa různé velikosti i tvaru.

Impakt

Doslova náraz či dopad. Pád mimozemského tělesa na povrch Země nebo jiných planet. Nárazem se často vytvoří impaktní kráter. Horniny jsou tlakem a teplem rychle přeměněny, doslova šokem. Proto se v nich tvoří nové nerosty.

J

Jíl

Nejjemnější minerální částice, menší než setina milimetru. Může to být droboučký křemen, živec či kalcit, častěji je tvořen samostatnými nerosty zvanými jílové minerály. Jíl se zpevňuje tlakem i teplem na jílovec a později i na jílovou břidlici.

Jílovec a jílová břidlice

Jedny z nejhojnějších sedimentárních hornin. Tvoří se zpevněním a později mírnou tlakovou a tepelnou přeměnou jílu.

K

Kaldera

Veliký sopečný kráter mající v průměru i několik desítek kilometrů. Na rozdíl od typického kráteru se vytvoří nejen výbuchem plynů, ale i propadnutím masy vulkánu do vyprázdněného magmatického krbu.

Kaolin

Hornina či zemina bělavé barvy tvořená především nerostem kaolinitem. Vzniká zejména zvětráváním hornin bohatých na živec, a to jak žul, tak arkóz. Je surovinou hlavně pro výrobu porcelánu, ale využívá se i při výrobě žáruvzdorného zboží a papíru.

Karbon

Útvar mladších prvohor, který začal před 359 miliony let a skončil před 299 miliony let. Je to období velkých změn, na okrajích pevnin se zdvihají horstva. Podnebí se ochladilo a část Gondwany byla zaledněna. Jinde však bylo vlhko a teplo, což svědčilo vzniku uhelných slojí. Na mořském dně převládají lilijce, ramenonožci a mechovky, z hlavonožců převládli goniatiti s typickou zatočenou schránkou. Množí se drobní konodonti. Sladké vody i souš bujely životem, v jezerech žily žralokovité ryby, běžní byli sladkovodní mlži. Hojné byly obrovské pravážky. Objevili se krytolebci, podobní dnešním aligátorům. Známy jsou gigantické plavuně, menší přesličky i kapradiny. Objevily se první jehličnaté stromy.

Karpaty

Pásemné horstvo ve tvaru oblouku, zasahuje z České republiky až do Rumunska. Vyvrásněno a vyzdviženo bylo během alpínské orogeneze, během křídy a třetihor. V Česku se rozkládá část Karpat zvaná Vnější Západní Karpaty.

Krystal

Těleso mající pravidelnou strukturou atomů. Většina nerostů tvoří krystaly.

L

Lapili

Sypké sopečné vyvrženiny, obvyklé pórovité, o velikosti několika milimetrů až centimetrů.

Láva

Tavenina, která při sopečné činnosti vytekla na povrch. Jsou to roztavené horniny, které byly pod povrchem v podobě magmatu. Teplota lávy je zhruba od 800 do 1200 stupňů Celsia.

Litosféra

Svrchní část pevného zemského tělesa. Zahrnuje zemskou kůru spolu s nesvrchnějším zemským pláštěm. Její mocnost je 80-150 km. Chová se jako pevné těleso a je rozdělena na desky, které se nezávisle pohybují. Všechny procesy s tím spjaté nazýváme deskovou tektonikou.

M

Magma

Roztavené horniny pod zemským povrchem, v zemské kůře nebo v plášti. Pokud magma utuhne, vznikají magmatické horniny. Magma vylité na povrch je láva. Jak magma tuhne, krystalizují postupně různé nerosty a výsledkem jsou různé magmatické horniny. Magma můžeme dělit na dva hlavní typy: žulové a čedičové. První má více oxidu křemičitého, druhé více železa a hořčíku.

Meteorit

Kámen z kosmu, který dopadl na zem. Meteority jsou kovové, sklovité i z křemičitanových nerostů. Ročně spadne na zemský povrch na 500 meteoritů vážících až několik kilogramů, půltunový meteorit v průměru jednou za měsíc, malá planetka, velká několik kilometrů, jednou za 30-50 milionů let. Většina geologů věří, že pád velkých těles způsobil vymírání celých skupin živočichů, hlavně na hranici mezi permem a triasem a mezi křídou a třetihorami.

Moréna

Klastický materiál unášený ledovcem a uložený před ním, po jeho stranách nebo pod ním.

Muskovit

Světlá slída, hlinitokřemičitan, důležitý horninotvorný nerost.

N

Nadloží

Veškeré vrstvy nebo jiné geologické jednotky ležící nad uvažovanou vrstvou, uhelnou slojí, ložiskem apod.

Nanofosilie

Fosilie nepatrných rozměrů o velikosti mikrometrů až milimetr.

Niva

V geologii plochá část říčního údolí kolem řečiště. Je zaplavována při povodních a usazují se na ní nivní sedimenty.

Nunatak

Skalnatý vrch vystupující z podloží ledovce až nad jeho povrch.

O

Obdukce

Nasunutí oceánické kůry přes okraje kontinentálních litosférických desek.

Opuka

Sedimentární hornina proměnlivého složení. Obsahuje jíl, uhličitan vápenatý, křemenný prach i písek a někdy více biogenního oxidu křemičitého. Opuka byla oblíbeným stavebním materiálem, od 11. do 14. Století z ní byla postavena skoro celá kamenná Praha.

Orogeneze

Česky horotvorný pochod. Geologický proces, během něhož vznikla pásemná pohoří. Jeho součástí je tektonické porušení hornin, zdvih pohoří, metamorfóza i magmatismus. Dnes soudíme, že k orogenezi dochází při střetu desek.

P

Paleontologie

Věda studující živočichy a rostliny geologické historie. Dělí se na zoopaleontologii, která se zabývá živočichy, a fytopaleontologii, zabývající se zkoumáním rostlin.

Paleozoikum

= česky prvohory.

Pangea

Obrovitý kontinent složený ze všech dnešních pevnin. Obklopoval jej oceán, zvaný Panthalassa. Existoval na konci prvohor, později se rozpadl na Gondwanu a Laurasii a potom pohybem desek na současné pevniny.

Příkrov

Těleso hornin, které bylo přesunuto přes jiné nejméně na vzdálenost 5 km. Příkrovy jsou častou součástí velkých pásemných pohoří.

R

Rašelina

Organogenní sediment z rostlin přeměněných za nedostatku kyslíku, obvykle pod vodou.

Ruda

Hornina, která má v sobě tolik kovů, že ji lze využívat jako surovinu. Rudy mohou vznikat nejrůznějším způsobem. Nejznámější jsou rudy v žilách vzniklých z horkých vod. Jiné rudy jsou sedimentárního původu, další původu magmatického i metamorfního.

Rohovec

Hornina tvořená převážně křemenem. Může jít o horninu sedimentární nebo metamorfovanou.

Rula

Silně metamorfovaná hornina, vzniklá buď přeměnou sedimentů (pararula), nebo vyvřelin (ortorula). Je tvořena převážně křemenem, živci, slídami a tmavými nerosty. Má výrazně usměrněnou strukturu, nerosty se vyskytují v podobě protáhlých čoček, pásků, ba i stébel. Je to jedna z nejběžnějších hornin, a to i v Českém masivu.

S

Sediment

Usazená neboli sedimentární hornina. Rozeznáváme jednak sedimenty klastické, jako jsou jílovce, slepence, jednak sedimenty chemogenní, jako je sůl, a nakonec sedimenty biogenní, jako jsou korálové vápence.

Sesuv

Pohyb půdy, sutě, hornin i zemin ze svahu.

Sopouch

Přívodní cesta magmatu stoupajícího k povrchu. Sopuchy mohou být později obnaženy erozí, jako v případě Trosek v Českém ráji.

Synklinála

Vrása prohnutá směrem dolů.

Š

Šelf

Pokračování pevniny pod mořské dno přibližně do hloubky 200 m, kde se moře náhle rychle prohlubuje a přechází v pevninský svah.

Štěrk

Nezpevněný klastický sediment s částicemi většími než 2 mm.

T

Tabule

V geomorfologii druh pahorkatiny s rovným, geologicky starým povrchem.

Terán

Neplést s terénem! Je to geologická jednotka mající obvykle charakter malé pevniny, s pevninskou nebo přechodnou kůrou. Terány se pohybovaly a pohybují i na značné vzdálenosti. Tím, že se srazí, vytvoří větší celky a dokonce kontinenty.

Trilobit

Vymřelý živočich patřící mezi členovce. Trilobiti jsou jedny z nejznámějších zkamenělin, žili v prvohorách, od kambria po perm. Měli pevný krunýř, proto se zachovali jak v jílovitých, tak v písečných sedimentech i vápencích.

Tuf

Všechny druhy nepevných sopečných vyvrženin. Může být tvořen sopečným popelem, pískem, lapilli i sopečnými pumami.

U

Uhlí

Hořlavý sediment vzniklý nahromaděním rostlinných zbytků a jejich přeměnou, při které roste obsah uhlíku. Postupně se z těl rostlin tvoří rašelina, pak hnědé uhlí a černé uhlí a nakonec antracit. Černé uhlí je nejčastěji karbonského a permského stáří, hnědé uhlí stáří třetihorního.

Usazeniny

Totéž, co uloženiny a sedimenty.

V

Vápenec

Běžná sedimentární hornina tvořená převážně kalcitem, uhličitanem vápenatým. Vápence se usazují jak v mořích, tak ve sladkých vodách, některé jsou tvořeny zbytky organismů, jiné se srážejí chemicky.

Variská orogeneze

Též hercynská orogeneze. Velký horotvorný pochod na konci prvohor. Srážely se pevniny a vznikala soustava pohoří. Od dob variské orogeneze existuje Český masiv. V karbonu byly na našem území i velehory, které byly později erodovány a sníženy.

Výchoz

V geologii jeden z nejčastěji užívaných názvů. Je to místo, kde horniny vystupují na povrch a můžeme je studovat. Mohou to být i zeminy. Například pro odborníka na čtvrtohory je výchozem i štěrk na říční terase.

Z

Země

Pevné zemské těleso s pokryvem vody a obalené atmosférou.

Zemětřesení

Náhlý pohyb zemského povrchu způsobený uvolněním napětí pod povrchem. Místo vzniku zemětřesení je ohnisko neboli hypocentrum, nejbližší místo na povrchu se nazývá epicentrum. Velikost neboli magnitudo zemětřesení vyjadřujeme tzv. Richterovou stupnicí. Intenzitu pak podle projevů a způsobených škod. Většina zemětřesení vzniká podél okrajů tektonických desek.

Zemina

Nesoudržná směs složek o různé velikosti zrna.

Zlom

Deformace hornin s přerušením jejich souvislosti. Podle pukliny se oddělí bloky a pohnou se různým směrem. Oba bloky odděluje zlomová plocha. Při pohybu může dojít k roztažení kůry, a pak jde o přesmyk. Někdy dojde k pohybu horizontálnímu, většinou jsou však pohyby kombinované.

Ž

Žíla

Deskovité těleso prorážející okolní horniny. Žíla může být tvořena žilnými magmatickými horninami nebo křemenem, kalcitem a samozřejmě i rudními minerály. Pokud žíla přesekává vrstvy, jde o žílu pravou, pokud je rovnoběžná s vrstvami, je to žíla ložní.

Živec

Spolu s křemenem nejdůležitější součást hornin. Živce jsou velkou skupinou křemičitanů, která se dělí na živce draselné, sodné a vápenaté. Živce jsou jak v magmatických, tak v metamorfovaných horninách a v některých sedimentárních.

Zuřivost

Stav, který se pravidelně zmocňuje webmastera, když slyší "Svět geologie".

Žula

Cizím slovem granit. Hlubinná vyvřelá hornina tvořená hlavně křemenem, živcem a světlou slídou. Vyskytují se v ní i tmavé minerály, jako biotit a amfibol. Tvoří se z magmatu, utuhlého v hloubce několika kilometrů pod povrchem. Erozí se žulová tělesa často dostala až za něj. Některé žuly mohou vznikat i tzv. grafitizací, přeměnou sedimentů působením horkých roztoků.

Odkazy

Můj kousek Země
Virtuální muzeum
Databáze dekoračních kamenů
Geologické naučné stezky

Geologická encyklopedie

Přihlášení