Úvodní stránka > Filmy o geologii
O lidech a vodě
Geologická abeceda
Mapa geologických zajímavostí. 140 + 1 geologická zajímavost
Pomůcky do školní výuky

Filmy o geologii

Podívejte se na skvělé dokumentární filmy o výzkumu předních odborníků České geologické služby v různých oblastech činnosti instituce. Kamera vás zanese i do krajin vzdálených, například do Antarktidy či do Afriky, a seznámíte se se stěžejními tématy, kterými se specialisté z různých oborů geověd v současnosti zabývají. A můžete se podívat také na další zajímavé filmy a videozáznamy s geovědní tematikou.

Animace života v prvohorách

Samostatná podstránka s animacemi podmořského života v prvohorách.

Animace vzniku přírodních útvarů

Samostatná podstránka s animacemi vzniku přírodních útvarů.

Doklady života z věčně zamrzlého kontinentu

Antarktida bývá nazývána věčně zamrzlým kontinentem. Málokdo ale tuší, že v oblasti Antarktického poloostrova jsou velká odledněná území, kde paleontolog může nalézt úchvatné doklady života minulých dob. Film dokumentuje některé významné objevy, které se podařily během expedic České geologické služby na Antarktidu, například nálezy zkamenělého vodního plaza z dob dinosaurů a obřích amonitů.

Geoparky

Geoparky - mosty mezi geologickým dědictvím a lidmi

Národní geoparky na území České republiky navazují na tradiční propojení života s přírodou, s geologickými a klimatickými podmínkami danými každému regionu do vínku. Styl života je ovlivněn geologickými poměry, morfologií terénu, nadmořskou výškou, typem skalního podloží, kvalitou půd, hustotou a charakterem vodní sítě, vegetací. I na historii a předměty denní potřeby se můžeme jednou za čas podívat geologickýma očima. Uvidíme pak třeba přechodný okamžik geologických dějů, kaolin jako porcelánovou surovinu, starou těžebnu, pivovarské sklepy ve středověké stříbrné štole, průmyslové objekty jako dědictví po dávném získávání a zpracovávání nerostného bohatství, historické památky a tradiční řemesla. Toto vše i další souvislosti našeho geologického dědictví připomínají území zvaná geoparky.

Sopky

Sopky v srdci Evropy

Česká republika sice není ohrožována přítomností žádného aktivního vulkánu, přesto je územím plným vyhaslých sopek. Po miliony let se do nich zahlodával zub eroze, který na jednu stranu obrousil původní sopečné tvary, na druhou stranu odkryl sopečné uloženiny dávných erupcí. Film představuje nejzajímavější pozůstatky sopečné činnosti na našem území a zároveň s využitím instruktivních animací předvádí vulkanické procesy, jako jsou různé typy erupcí, chování lávy v korytě řeky nebo rozpad vulkánu a formování laharu.

Práce České geologické služby v Jižní Etiopii

Těžko najít na světě místo, kde se kombinuje tolik rozličných nebezpečných geologických fenoménů jako v jižní Etiopii. Oblastí prochází jedna z částí Velké příkopové propadliny, tedy zóna, podél které se východní Afrika trhá od zbytku kontinentu. S riftem souvisí intenzivní zemětřesná a vulkanická činnost. Prudké svahy vznikající na hranách sesuvů nebo podél kaňonů jsou náchylné ke skalním řícením a sesuvům. Celou oblast také ohrožuje intenzivní eroze půdy. Právě v tomto území pomáhají čeští geologové kolegům z Etiopie porozumět nebezpečným geologickým procesům a mapovat nejvíce ohrožená místa.

Jak sesuvy a skalní řícení ovlivňují životy lidí

Film o sesuvech a skalním řícení přibližuje nebezpečí, které tyto geologické procesy představují. Na vybraných příkladech ukazuje konkrétní průzkum a sanaci sesuvných svahů. Zvláštní pozornost je věnována jednomu z nejzávažnějších sesuvů v České republice – sesuvu na dálnici D8 u Dobkoviček. Skalní řícení a sesuvy významnou měrou ovlivňují život místních obyvatel a stát vynakládá velké prostředky na jejich zmáhání a stabilizaci.

Ekosystemy

Vymírání a zotavování ekosystémů

Co může výzkum zkamenělin říci k současné ekologické krizi? Vznik a vývoj života na bázi uhlíku na naší planetě Zemi umožňuje úzké rozpětí teplot a tlaků, vyvážený obsah chemických prvků – zejména dusíku, kyslíku, uhlíku, fosforu a vápníku − v zemské kůře, v moři a v atmosféře. Země je chráněna magnetickým polem a ozónovým štítem před účinky záření z vesmíru. Život na Zemi vždy balancoval v křehké a dynamické rovnováze s neustále se měnícím a přece poměrně stabilním životním prostředím. Měnící se prostředí často umožňuje vznik nových druhů. Pokud jsou ale změny příliš velké či trvají příliš dlouho, ekosystémy nejsou schopny se změnám přizpůsobit a dochází k jejich místnímu, ale i celosvětovému kolapsu a k následnému vymírání. Jak takové velké vymírání probíhá, ukazuje příklad zhroucení ekosystémů ve svrchním ordoviku a při hranici ordoviku a siluru ve starších prvohorách. O tomto vymírání máme mnoho dokladů v blízkém okolí Prahy a dokonce v Praze samotné.

Bádejte s námi v geologické mapě

Vzdělávání společnosti v geologii má velký význam pro široké spektrum lidských činností. I základní znalosti týkající se horninového prostředí, nerostných surovin, podzemní vody a půdy mohou pomoci při nenadálých přírodních událostech (sesuvech, záplavách, skalních říceních). Posláním geologie a geologů je zkoumaní litosféry planety Země. Základní metodou je geologický výzkum spojený s geologickým mapováním. Geologické mapy jsou unikátní, odborně specializované mapy, představující geologický 3D model stavby planety Země. Zobrazují tvar geologických těles, jejich vzájemné vztahy i polyfázový geologický vývoj v časovém horizontu stovek miliónů let. Tvorba geologické mapy představuje systematickou tvůrčí, vysoce interperační práci týmu výzkumníků. K tomu, abychom se mohli účinně bránit a eliminovat možné přírodní katastrofy, je třeba nejen součinnosti geologů s mnoha dalšími specialisty, ale také ochoty široké vzdělané společnosti naslouchat jejich závěrům.

Význam nerostných surovin pro lidstvo

Těžba nerostných surovin má na území ČR velmi dlouhou tradici v řádu mnoha staletí. Produkty získávané prostřednictvím těžebního průmyslu slouží i dnes jako vstupní suroviny pro celou řadu velmi důležitých průmyslových odvětví. Film shrnuje, jaké nerostné suroviny se na území republiky těží, k čemu se nejčastěji používají a ve kterých lokalitách se vyskytují. Prostřednictvím kamery nahlédneme do lomu ČSA na Mostecku a do štoly Johaness nedaleko Božího Daru. Pominuty nejsou ani významné stavby – hrady, zámky, kostely a kláštery, na jejichž stavbu bylo použito velké množství rozličných hornin a dalších nerostných surovin.

Prekambrium - starověk Země: Starohory

Film dokumentuje nejstarší období, které se zachovalo na území České republiky – starohory. Na poměrně velkém území Čech se nacházejí horniny, které vznikly před více než 550 miliony let. V době jejich vzniku se naše území nacházelo hluboko na jižní polokouli, kde panovaly zcela odlišné podmínky, než jaké známe dnes.

Exploze života v prvohorách: Starší prvohory

Film diváky přenese do období prvohor, kdy se po dlouhém trvání poměrně jednoduchých mikroskopických forem začaly organismy překotně vyvíjet. Objevuje se až neuvěřitelné množství nejrozmanitějších živočichů i rostlin s nejrůznějšími podobami. Podle jejich zachovalých zkamenělin vědci postupně odhalují, jakou cestou se život na planetě Zemi vydával, jak měnil svou podobu nebo jak reagoval na změny životního prostředí. Zatím však známe jen zlomek toho, co ve skutečnosti v tehdejších mořích žilo, jsme stále znovu a znovu překvapováni množstvím a rozmanitostí forem života. Nenahraditelnou pokladnicí těchto informací je i Česká republika, například díky věhlasným nalezištím trilobitů, zkamenělých mušlí a korálů či nenápadných graptolitů.

Česko na střeše světa: Mladší prvohory

Film je věnován jedné z nejvýznamnějších událostí v geologickém vývoji České republiky, známé jako variské horotvorné procesy. Během těchto procesů v období středního devonu a karbonu vznikla ve velkých hloubkách pod zemským povrchem převážná část dnešních magmatických a přeměněných hornin. V horninách zůstal uchován jedinečný záznam srážky dvou kontinentů – Laurusie a Gondwany – a následný vznik rozsáhlého horského pásma, jehož paralelou je dnešní Himálaj.

Černé zlato z pralesa: Mladší prvohory

V období karbonu se na pevnině bujně rozrůstají rostliny a začíná se rozpadat superkontinent Pangea, který dal vzniknout uhelným pánvím s pralesními biotopy. V permu začínají také kolonizovat pevninu obojživelníci a plazi, klima je sušší, často polopouštní. Na konci permu rozsáhlá vulkanická aktivita a změna klimatu zavinily největší hromadné vymírání v historii Země – vymřelo 90–96 % všech druhů, převážně mořských organismů. Život na pevnině tak dramaticky zasažen nebyl.

Čechy v době dinosaurů: Druhohory

Pozůstatky moře z doby svrchní křídy, tedy z období dinosaurů, se zachovaly na Kolínsku a Kutnohorsku. Zdejší zkameněliny druhohorních živočichů jsou unikátní z celosvětového hlediska. Animace znázorňují, jak vznikaly druhohorní sedimenty, často přeplněné schránkami ústřic, živočišných hub a dalších zkamenělin. Film přibližuje téměř neznámou lokalitu u Kutné Hory, kde byly nalezeny první kosterní pozůstatky dinosaurů v Čechách, a mimo jiné odhaluje tajemné rudisty.

Flyšové Karpaty v době dinosaurů: Druhohory

Film zkoumá tajemství vzniku Karpat na našem území. V horských pásmech Karpat se zpravidla střídají vrstvy pískovců a jílovců a toto střídání nazývají geologové flyš. Jednotlivé vrstvy flyše se usadily z kalných proudů na dně oceánu v křídě a třetihorách. Kalné proudy a usazování vrstev pískovců lze názorně objasnit dvěma jednoduchými pokusy doslova ve sklenici vody. Než se mohl flyš začít usazovat, musela napřed vzniknout hlubokomořská pánev. I tato historie provázená podmořským vulkanismem je zapsána do skal našich Karpat – například v peřejích Ostravice v Bašce.

Krajina sopek, močálů a jezer: Třetihory

Film je věnován období třetihor, tedy etapě vývoje Země před 65–2,5 mil. let. V oblasti Čech je pro toto období charakteristické prolomení kůry v zóně tzv. oherského riftu. Vznik příkopové propadliny byl spojen s intenzivní sopečnou aktivitou, která ovlivnila vývoj Českého středohoří a Doupovských hor. V obou pohořích se hojně vyskytují horniny vulkanického původu. Mezi vyhaslými vulkány se vytvořily močály a jezera, ve kterých se ukládaly jíly a písky, ale také uhlí.

Krajinou třetihorních sopek

Přestože v Čechách žádnou aktivní sopku nenajdeme, měla sopečná aktivita velký vliv na formování naší krajiny. A zbytků vyhaslých sopek je v naší přírodě nespočet. Sopečnou aktivitu ale ovlivňuje řada faktorů, a tak každá erupce a každá jednotlivá sopka vypadají trochu jinak. Dokumentární snímek dokládá různorodost produktů třetihorní sopečné činnosti u nás a vysvětluje procesy, které k této pestrosti vedly.

Zánik oceánu na Moravě: Třetihory

V mladších třetihorách proniklo na Moravu a do Slezska naše poslední moře. Jeho pozůstatky se dochovaly především v tzv. karpatské předhlubni a ve vídeňské pánvi. Nebylo to však moře jediné. Existenci posledního moře na našem území dokládají význačné paleontologické nálezy v pískovně na Mušlově, fosilní ústřice na lokalitě Luleč a mechovkový útes u Podbřežic. Film seznamuje s geologickou stavbou Pavlovských vrchů, výrazné dominanty jihovýchodní Moravy. Krátká odbočka do flyšového pásma Západních Karpat je věnována ojedinělému fenoménu karpatského flyše – andezitovému vulkanismu. Zmíněn je i ekonomický význam hornin, které byly využívány jako stavební kámen, ve vídeňské pánvi pak těžba lignitu, ropy a zemního plynu.

V sevření ledu: Čtvrtohory

Pro nejmladší období geologických dějin – čtvrtohory – jsou charakteristické výrazné klimatické výkyvy a střídání ledových a meziledových dob. Ve studených dobách ledových vznikaly větrem převáté spraše a naváté písky, v meziledových dobách se v teplém období vyvinuly půdy, často překryté mladšími uloženinami. Vznikaly říční terasy a svahové, suťové, méně jezerní, vyvřelé a ledovcové uloženiny. Čtvrtohorní uloženiny jsou prakticky na většině našeho území.

Zůstal kámen na kameni I: Hrady a zámky

Kamenné hrady a zámky jsou nejen ozdobou krajiny, ale i svědkem naší bouřlivé historie. Z jakých kamenů byly postaveny a na jakých stojí? Miliony tun kamene museli naši předkové vylámat, sebrat ze sutě nebo ze starších zbořenišť a opracovat. Desítky druhů kamenů použili, nejraději tvárné opuky, později pak pevnější arkózy, žuly s dalšími hlubinnými vyvřelinami i výlevné horniny z rodiny čedičů. Karel IV. si oblíbil různobarevné vápence, Václav IV. rohovce. Jeho Točník a Žebrák jsou světovým unikátem, nikde jinde totiž nenajdete hrady z rohovců, postavené na rohovcích. Zajímavé je, že nejvíce českých a moravských hradů stojí na geologickém podloží z metamorfovaných hornin.

Zůstal kámen na kameni II: Kostely a kláštery

Církevní stavby, kláštery a kostely, prozradí mnoho z historie státnosti a křesťanství našich zemí. Zdi a interiér takových staveb jsou skutečným přírodovědným muzeem. Kameny jako opuky, pískovce, vápence, arkózy, žuly i ruly byly obvykle lámány v okolí a opracovány ve stavebních hutích; proto jsou podřipské kostely z křídových pískovců, kutnohorské ze svorů, rul a migmatitů, podblanické z permokarbonských červených pískovců a slavná bazilika v Třebíči ze zvláštních hlubinných vyvřelin, durbachitů. Na stavbu chrámu sv. Víta na Pražském hradě, krále českých kostelů, se dovážely kameny i od Děčína a Jičína. Mezi šedými bloky chrámu vynikají červené permokarbonské pískovce a zvětralé křídové pískovce ze sutí kolem Prahy.

Objevy čekají na Tebe!

Podívejte se na reportáž TV Metropol o exkurzi pro žáky jednoho z přírodovedných klubů v České geologické službě v rámci projektu Objevy čekají na Tebe!

Prezentační film České geologické služby

Prezentační film České geologické služby, která vytváří, uchovává a poskytuje nestranné expertní geologické informace pro státní správu, soukromý sektor a veřejnost.

Cena Mapa roku 2013 pro Českou geologickou službu

Edice Základní geologická mapa ČR 1: 25 000 – Geopark UNESCO Český ráj (L. Švábenická et al.) získala prestižní titul Mapa roku 2013 v kategorii Atlasy, soubory a edice map.

Česká geologická služba na expedici v Antarktidě

Česká geologická služba zahájila systematické řešení geologických projektů týkajících se Antarktidy v roce 2002. Český geologický výzkum v Antarktidě, který probíhá na ostrově Jamese Rosse a na Antarktickém poloostrově, zahrnuje tvorbu geologické mapy, paleontologické studium, vývoj batholitu či kvartérního zalednění a další témata. Na výzkumných pracích se podílejí Česká geologická služba, PřF Masarykovy univerzity v Brně a PřF Karlovy univerzity v Praze.

Globální změny klimatu: lekce z geologické minulosti

Videzáznam přednášky Jiřího Laurina z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Nekonvenční zemní plyn - budoucnost nebo fikce na území České republiky

Přednáška RNDr. Vlastimily Dvořákové z České geologické služby v rámci Týdne vědy a techniky 2012.

Co s oxidem uhličitým? Uložit pod zem! (?)

Přednáška RNDr. Víta Hladíka, MBA v rámci Týdne vědy a techniky 2012.

Přechod Venuše přes Slunce

Přechod Venuše přes Slunce - speciál věnovaný tomuto ojedinělému astronomickému úkazu (2004). Připravila Š. Speváková

Atomové jádro a hvězdy

Přednáška Mgr. Jaromíra Mrázka, Ph.D. z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR v rámci Týdne vědy a techniky 2012.

Odkazy

Svět geologie na Facebooku
Geologická olympiáda
ČGS na YT
Film o ČGS
Fotoarchiv ČGS
Přihlášení