Úvodní stránka > Poznej geologii > Geologická témata > Co čeká Zemi

Co čeká Zemi

Katastrofických předpovědí o osudu planety Země je víc a víc. Prý přibývá přírodních katastrof, zemětřesení jsou stále častější, spící vulkány obnovují svou činnost a ničivé záplavy řádí v různých částech světa téměř bez přestání. Tisk, rozhlas i televize skoro denně podporují obavy obyvatel o budoucnost Země. K dobře známým katastrofám a rizikům přibývá ještě údajné nebezpečí zeslabení magnetického pole Země a tím umožnění přístupu smrtonosného kosmického záření, pádu obrovitého kosmického tělesa i slunečních erupcí.

Ničivé záplavy na Filipínách.

Ničivé záplavy na Filipínách.

Bude opravdu přibývat přírodních katastrof ? Stoupne mořská hladina tak rychle, že naši potomci uvidí z Krkonoš moře? Probudí se další sopky? Jak se změní pevniny, bude-li pokračovat pohyb tektonických desek? To jsou otázky, na které by geologové rádi odpověděli. Netrápí pouze odborníky, ale celé lidstvo.

Pohyb tektonických desek bude nepochybně pokračovat a za deset milionů let se začne trhat východní Afrika a vznikne nový oceán. Máme již pro něj název: Africký oceán. Za padesát milionů let dojde i na Evropu, roztrhne se podél Rýna. Přibližně za sto milionů let může zmizet Středozemní moře, africká deska se totiž natlačí na Evropu a její tlak dále zdvihne Alpy. Severní Amerika se oddělí od Jižní Ameriky, jak tomu bylo kdysi v geologické minulosti. Největší změny budou v jihovýchodní Asii, kde se spojí ostrovy a ostrůvky Východoindického souostroví. Japonsko a Filipíny budou přiraženy pohybem desky k Asii.

Mapa znázorňující svět za zhruba 50 milionů let

Mapa znázorňující svět za zhruba 50 milionů let.

Jde nám však hlavně o budoucnost bližší, především o to, jak se člověk vyrovná se stoupáním mořské hladiny. Je totiž rychlejší a rychlejší, dokonce 2,9 mm za rok. Příroda i člověk se brání přírodními i umělými vlnolamy a hrázemi i dorůstáním korálových útesů. To však nestačí!

Ukázka pevného vlnolamu spojeného jednou částí k pobřeží

Ukázka pevného vlnolamu spojeného jednou částí k pobřeží

Za pouhých 100 let při stejně rychlém růstu oceánské hladiny budou zaplaveny statisíce kilometrů čtverečních souše.

Doslova před očima se nám mění ledový pokryv. Grónský ledovec se ztenčuje, z Antarktidy se odlamují a odplouvají obří ledové kry a téměř všechny velehorské ledovce ustupují. To nám dokazuje mnoho fotografií, dokonce i nepříliš starých.

Praskající Wilkinsonův šelf v Antarktidě.

Odkazy

Můj kousek Země
Virtuální muzeum
Geologické naučné stezky
Databáze dekoračních kamenů
Přihlášení