Úvodní stránka > Poznej geologii > Geologie České republiky
Loading
O lidech a vodě
Vzorky hornin a minerálů
Pomůcky do školní výuky
Web České geologické služby
Centre for Modern Education
Erudis
Národní muzeum
Muzeum Říčany

Geologie České republiky

Pestrost a složitost geologie České republiky dokumentuje jednak barevnost geologické mapy, jednak rozložení hornin na jejím povrchu.

KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ: Geologická mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000

Vyjádříme-li v procentech plochu jednotlivých hornin na povrchu, vyjdou nám tato čísla:

  • křídové sedimenty – 23,8%
  • sedimenty Karpat – 19,9%
  • silně metamorfované horniny (ruly, svory, amfibolity) – 17,0%
  • hlubinné vyvřeliny žulového typu – 10,0%
  • spodnokarbonské sedimenty – 7,1%
  • proterozoické sedimenty – 6,7%
  • staropaleozoické slepence a pískovce – 4,9%
  • permokarbonské sedimenty - 4,1%
  • slabě metamorfované horniny (fylity, zelené břidlice) – 2,5%
  • třetihorní vulkanity – 1,0%
  • třetihorní sedimenty – 1%
  • Pozn.: Další horniny nedosáhnou ani jednoho procenta, čtvrtohorní pokryv nebereme v úvahu.

Uvedené geologické jednotky jsou jednak obrazem vývoje a geologického složení, jednak tvůrci povrchu krajiny. Například křídové sedimenty jsou na rovinách a pahorkatinách, silně metamorfované horniny na vrchovinách a hornatinách, žulové horniny na pahorkatinách a vrchovinách, třetihorní sedimenty na povrchu rovin a pánví.

Geologie České republiky

Geologické schéma České republiky, autor J. Cháb.

Geologické schéma České republiky, autor J. Cháb.

Složení hornin se s rostoucí hloubkou pod povrchem rychle mění. V hypotetickém řezu, vedeném 3 km pod povrchem, převládnou metamorfované horniny, zvětší se plocha žulových vyvřelin, zcela zmizí platformní pokryv, méně bude proterozoických i karbonských hornin. Zůstanou kořeny karpatských příkrovů, části karpatské předhlubně a vídeňské pánve.

Český masiv a karpatská soustava

Naše území se geologicky dělí na dvě zcela odlišné jednotky: Český masiv a karpatskou soustavu. Nápadnou hranicí mezi nimi je linie vedoucí zhruba od Ostravy k jihozápadu přes Zlín k Mikulovu.

Český masiv je zbytkem variské Evropy, tzn. masivem mikrokontinentů, čili teránů, sblížených a spojených při variské orogenezi. Původní mikrokontinenty mají odlišný geologický vývoj a geologické složení. Stručně je můžeme charakterizovat takto:

  • a) Moldanubikum je komplexem metamorfovaných a žulových hornin s oblastmi více nebo méně přeměněných sedimentů. Typickou součástí je středočeský plutonický komplex.
  • b) Bohemikum je obloukovitý komplex proterozoických a starohorních sedimentů, částečně s metamorfity a magmatity. Část bohemika středních a západních Čech se nazývá tepelsko-barrandienská oblast, k níž patří i světoznámý Barrandien s mocným sledem nemetamorfovaných kambrických až spodnodevonských uloženin.
  • c) Saxothuringikum je komplex metamorfovaných staropaleozoických sedimentů, prostoupených plutonem. Zasahuje k nám jen do Smrčin a Krušných hor.
  • d) Lugikum je geologicky složitou oblastí, zasahující do republiky z Polska. Součástí je krkonošsko-jizerský pluton, dále jsou přítomny metamorfované sedimenty a magmatity.
  • e) Moravosilesikum je velkou oblastí s metamofity i magmatity, flyšovými a molasovými karbonskými sedimenty a pásmem vulkanitů.
  • f) Brunovistulikum je oblastí s proterozoickými metamorfity a magmatity. Na starém podkladu jsou devonské a karbonské sedimenty.
  • g) Karpatská předhlubeň je pánví na jihovýchodě republiky, vzniklou při přesunování karpatských příkrovů přes Český masiv. Je vyplněna mladými sedimenty.

Hlavní geologické jednotky ČR

Hlavní geologické jednotky ČR

Variská orogeneze, která vrcholila před 380 až 300 miliony lety, je předělem v geologickém vývoji. Spodnokarbonské sedimenty mají ještě orogenní charakter, svrchnokarbonské a permské pokládáme za přechodné a mladší sedimenty jsou již platformního charakteru. Většina žulových plutonů je variského stáří, právě tak jako pochody metamorfující paleozoické sedimenty.

Křídová platformní sedimentace začíná terestrickými sedimenty, poté následovala světová mořská transgrese, což se u nás projevilo sedimentací souboru křídových pískovců, jílovců, slínovců i „opuk“. Křídové sedimenty jsou nejrozšířenější horninou Českého masivu.

Zvětralé křídové sedimenty

Zvětralé křídové sedimenty

Třetihorní Český masiv byl až na jeho jihovýchodní část souší. Rozvinula se říční síť podobná dnešní, která po sobě zanechala mnoho erozních pozůstatků. Jako reakce na tektonické pohyby při alpinské orogenezi došlo k pohybům podél zlomů a vytvořily se sníženiny. V podkrušnohorské se rozlilo velké jezero, v němž se usadil komplex sedimentů s hnědouhelnými slojemi. I v jihočeských pánvích se v nadloží křídy hromadily třetihorní uloženiny. Obnovila se vulkanická činnost, jejímž výsledkem byl masiv Doupovských hor, podpovrchové i povrchové vulkanity Českého středohoří, Lužických hor a dalších oblastí.

Doupovské hory

Doupovské hory

Čtvrtohorní sedimenty jsou v různých druzích i mocnostech rozmístěny po celém území republiky. Pevninský ledovec zasáhl jen do nejsevernějších Čech a do moravských úvalů a zanechal po sobě glacigenní štěrky a písky. Dále od ledovců sedimentovaly říční štěrky a písky i svahové sedimenty. Během ledových dob se též ukládaly spraše. Z meziledových dob jsou známy jezerní uloženiny, jíly říčních niv i sladkovodní vápence.

Vnější Západní Karpaty jsou součástí karpatské soustavy. Jejich jurské a křídové sedimenty pocházejí z rovníkového oceánu Tethys. Ten se postupně uzavíral, tím se pevniny srážely a oceánské uloženiny přesouvaly. Tak vznikla příkrovová stavba, ve které se hlavní skupiny příkrovů, magurská a menilito-krosněnská, člení na řadu menších šupin. Mezi nimi jsou uskřípnuté bloky jurských a křídových vápenců, z nichž jsou nejznámější Pavlovské vrchy a Štramberk. Během mladších třetihor se v čele příkrovů vytvořila karpatská předhlubeň jako typická čelní pánev i vídeňská pánev, jejíž malá část zasahuje na naše území. Ve vídeňské pánvi se mořská sedimentace před 10 miliony let změnila na terestrickou a tím se moře navždy stáhlo z území republiky.

Pavlovské vrchy, pohled od západu

Pavlovské vrchy, pohled od západu

Odkazy

Databáze významných geologických lokalit v ČR
Fotoarchiv ČGS
Můj kousek Země
Geologické naučné stezky
Přihlášení