Úvodní stránka > Poznej geologii > Geologická témata > Člověk a geologické pochody
Loading
Vzorky hornin a minerálů
Mapa geologických zajímavostí. 140 + 1 geologická zajímavost
Web České geologické služby
Centre for Modern Education
Erudis
Národní muzeum

Člověk a geologické pochody

Počet obyvatel naší planety je již větší než 7 miliard. Hustota osídlení a lidská činnost jsou tak mohutné, že jejich činnost ovlivňuje Zemi víc než přírodní pochody. A platí to nejen pro povrch, ale i pro zemskou kůru pod povrchem a samozřejmě i pro atmosféru.

Antropocén - ano či ne ?

Tento podivný název nenavrhl geolog, ale nizozemský chemik. Rozšířil se ihned mezi geology, kteří se hádají o to, zda ho přijmout nebo ne. Proč právě antropocén? Stratigrafie, součást geologie, která studuje sled a stáří hornin a jejich vrstev, již dávno zavedla termíny paleocén, miocén, eocén pro třetihorní stupně a čtvrtohory rozdělila na pleistocén a holocén. My žijeme v holocénu, který začal v poslední době ledové před 11 500 lety.

KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ: Etapy vývoje Země

Máme přijmout další název, není jich už příliš? Rozhodnout musí jednání příslušné komise. Určité důvody pro zavedení jistě jsou. Jaké? Začátek antropocénu by měl spadat do konce 18. století, protože tehdy se projevil vliv člověka na geologické pochody. S rostoucím počtem obyvatel se stále zvětšoval, až dnes dokonce převýšil pochody přírodní.

Člověk přemísťuje víc materiálu než příroda

Dnes je světový průměr takového přemísťování 3 m3 na člověka za rok. Ve Spojených státech amerických je to pětkrát více. A v naší republice dokonce desetkrát více, přesně 33 metrů krychlových (m3) na jednoho obyvatele za rok. Znásobíme-li to počtem obyvatel a zaokrouhlíme, vyjde nám číslo 330 milionů m3. Nevěříte? Věřte! Copak nevidíte, kolik materiálu se přemístilo při stavbě dálnic a jiných dopravních cest? Kolik jam je vyhloubeno pro velké stavby? Kolik zeminy se odstraní při stavbě ropovodu, plynovodu, teplovodu? Naproti tomu, objem materiálu, přemístěného přírodními procesy, je 4 miliony m3. To znamená, že v současné době přemísťuje člověk z povrchu asi 80krát tolik materiálu než sama příroda!

Stavbou dálnice se přemístí velké množství zeminy

Stavbou dálnice se přemístí velké množství zeminy

A další potvrzení až neuvěřitelého působení lidí: v republice platí výše uvedené srovnání nejen pro povrch, ale i podzemí, i když přesnějšími čísly posloužit nemůžeme. Za poslední roky máme údaje o dolování, o stavbě pražského metra, tunelu Blanka apod. Příroda sice vyhloubí podzemní krasové a jiné prostory, ale jejich objem je daleko menší než dílo člověka.

Člověk urychluje erozi i sedimentaci

Lidé dokáží vyhloubit rýhy, výkopy, umělá řečiště za roky až desetiletí, přírodě to trvá tisíciletí. Odvaly, skládky, umělé pahorky navrší člověk za pár let, přírodě to trvá i desetitisíce let. Vodní i atmosférická eroze zemědělských půd se zrychluje na dobré polovině plochy republiky. Většinou vinou člověka, který odstraňuje vegetaci a provádí velké stavební práce.

Tím, že velké řeky nesou do moře více suspenze a chemických látek, urychluje člověk sedimentaci v mořích. V naší republice se zrychluje ukládání sedimentů v umělých nádržích. Máme o tom poměrně přesné údaje od roku 2004 dodnes. Poučné je i zrychlování eolické (česky větrné) sedimentace, odborně nazývané atmosférická depozice. Průměr pro celou Evropu je usazení vrstvy o mocnosti 4,0 cm za 1000 let. V samotné Praze je to 600 cm za 1000 let a v Podkrušnohorských pánvích dokonce 1400 cm za stejnou dobu. Počítání průměru za 1000 let je v geologii běžné, protože tím se vyrovnají různé krátkodobé výkyvy.

Umělé koryto řeky Morávky (převod vody z Morávky do Lučiny).

Umělé koryto řeky Morávky (převod vody z Morávky do Lučiny).

Krajina proměněná člověkem

Učeně můžeme takovou krajinu nazvat antropogenní krajina. Lidé tvoří tvary zemského povrchu různého původu, účelu a různé velikosti. Nejvíce zasáhnou do krajiny tvary průmyslové, kam patří stavební činnost pro úpravu průmyslových podniků a skladování průmyslových odpadů. Hojností i velikostí se jim vyrovnají tvary urbanistické neboli sídelní. Všichni známe obrovské práce při vyrovnávání terénu i jeho zahlubování pro stavební základy. Komunikační neboli dopravní tvary dokáží někde změnit krajinu k nepoznání. Patří mezi ně všechny stavby spjaté s budováním železniční a silniční sítě, také koryta, umělé hráze i splavňování říčních toků. Montánní neboli hornické tvary jsou typické pro uhelné pánve i oblasti s ložisky rudních i nerudních surovin. Víme, jak se změnila krajina Podkrušnohoří s obrovskými povrchovými uhelnými doly nebo i krajiny s početnými činnými a opuštěnými lomy na žulu, vápenec i kamenivo na štěrk.

Lom dokáže změnit okolní krajinu k nepoznání (na obr. lom v Bohučovicích).

Pak již přijdou tvary méně časté a méně významné, ale přesto mohou do přetváření krajiny zasáhnout. Třeba tvary agrární neboli zemědělské s terasami, tedy svahovými stupni, zarovnanými ve směru vrstevnic. Pro pahorkatiny a podhůří jsou typické valy a haldy z kamenů sesbíraných z polí. Mezi antropogenní tvary zařadíme ještě tvary vojenské, protože na mnoha místech byly úpravy terénu pro letiště, cvičiště, opevnění i skladové plochy zcela mimořádné.

Úprava terénu pro letiště a další účelové stavby znamená velký zásah člověka do krajiny.

Všímáme si i tvarů sportovních a rekreačních. V naší moderní době totiž přibývá úpravy terénů pro zimní i letní sporty. Při jiných úpravách povrchu sice k ohromnému přemísťování materiálu již nedochází, ale z historického hlediska bývají zajímavé. Máme na mysli tvary oslavné a pohřební. K prvním patří vyvýšeniny, které se staví k oslavě i zpestření krajiny, k druhým pak historicky významné pohřební mohyly. Na mnoha příkladech jsme dokázali, jak se činnost člověka projevuje na změnách zemského povrchu a tím, se řadí mezi geologické pochody. Vliv člověka na změny zemského ovzduší a vodstva je stejně výrazný a již zasahuje do vývoje lidské civilizace.

Stavba rozsáhlých sportovních či rekreačních objektů patří taktéž k významným zásahům člověka do okolního prostředí.

Odkazy

Databáze významných geologických lokalit v ČR
Geologické naučné stezky
Virtuální muzeum
Fotoarchiv ČGS
Přihlášení