|
|
Geofyzika
Geofyzika se zabývá studiem fyzikálních polí v Zemském tělese a v jeho okolí (na povrchu Země, v dolech, ve vrtech, na dně oceánů, ve vzduchu). Může se jednat o pole přirozená (gravitační pole, magnetické pole, tepelné pole, pole přirozené radioaktivity atd.) či o pole uměle vyvolaná (elektrické pole, sezmické vlnění). Fyzikálními parametry se tedy nepřímo měří geologické projevy. Podle použité fyzikální metody lze geofyziku rozdělit: - Gravimetrie - Měří zemskou gravitaci (ta se mění podle hustoty hornin pod zemským povrchem). Pomocí této metody lze nalézt dutiny např. jeskyně, ložiska nerostných surovin, rozlišit horiny v podloží podle hustoty, oblasti většího porušení horninového masivu, archeologické objekty atd.
- Magnetometrie - Měří magnetické pole a jeho anomálie. Dále lze pomocí magnetometrie vyhledávat např. ložiska některých nerostných surovin či čedičové soupouchy. Své využití najde také v archeologii, při geologickém mapování a při vyhledávání potrubí a kabelů v zemi.
- Geoelektrika - Je založena na měření měrného odporu, měrné vodivosti a polarizovatelnosti. Různé horniny mají různý odpor. Tak je možné vyhledávat hladinu podzemní vody, rudní ložiska, sedimentární pánve, kovové předměty v archeologii atd. Do těchto metod se kromě jiného řadí i georadar, který přibližně do hloubky 10 metrů hledá rozhraní látek odlišných elektromagnetikých vlastností. Po povodních v roce 2002 byl v Praze využíván k vyhledávání dutin vymletých vodou.
- Radiometrie - Provádí meření radinuklidů uvolňovaných při rozpadu radioaktivních minerálů, které jsou v horninách v malém množství obsaženy. Radiometrické metody lze využít při geologickém mapování, vyhledávání tektonických poruch a zlomových pásem, vyhledvání ložisek radioaktivních surovin či při monitorování životního prostředí.
- Seizmika - Jedná se o soubor metod zkoumající stavbu a složení zemské kůry i celé Země na základě průchodu seizmických vln zemí. Může se jednat o přirozené seizmické vlny - zemětřesní - tím se pak zkoumá Země globálně (například tímto způsobem se dospělo k teorii, že vnější zemské jádro je v kapalném stavu) nebo se mohou studovat seizmické vlny, které byly vyvolány uměle (např. výbuchem) - ty pak podávájí informace o strukuře zemské kůry v lokálním měřítku. Tyto metody se požívají zejména při naftovém průzkumu, kde se hledají struktury, ve kterých by mohla být ropa zachycena, a dále při studiu struktur sedimetnárních pánví.
- Geotermika - Zabývá se měřením tepelného toku v rámci zemské kůry. Lze tak vyhledat např. tektonicky aktivní oblasti, hluboká zlomová pásma atd.
- Karotáž - Za karotáž se označují všechny zmíněné geofyzikální metody prováděné ve vrtech.
|
|
Zemětřesení
Co se lidské civilizace týče, je zemětřesení tou nejhrozivější přírodní katastrofou. A to jak z hlediska počtu obětí, tak velikosti zasaženého území, z hlediska škod a problémů předpovědi a konečně i z hlediska obtížnosti ochrany. Celá polovina lidstva žije v seismicky aktivních oblastech, kde zemětřesení ohrožuje životy a majetek. Povrch Země protínají seismické zóny, které prostupují všechny pevniny i oceány.
|
|
|
Zemětřesení vzniká tak, že se nahromadí napětí, které se pak rychle uvolní. Místo, kde k tomu dojde, se nazývá ohnisko. Od něj se šíří zemětřesné vlny. Epicentrum je místo na zemském povrchu nejblíže ohnisku. Síla zemětřesení se vypočítává podle záznamu na seismografech v seismických stanicích. Klasifikuje se veličinou magnitudo. Je to velikost zemětřesení podle Richterovy stupnice.
|
|
Richterova stupnice
|
Sledování zemětřesení
Naše první seismická stanice byla zřízena v roce 1908 ve sklepě gymnasia v Chebu. Dnes se na monitorování zemětřesení podílí řada ústavů, seismické stanice byly zřízeny v obcích Nový Kostel, Kopaniny, Kraslice, Skalná, Lazy, Kašperské Hory a dalších.
|
|
Přehled některých zemětřesení v České republice o intenzitě 4 a vyšší
|
|
|
