ložiska přírodní nahromadění nerostné suroviny, jež dovoluje nebo by mohlo dovolit její praktické využití. Podle druhu suroviny se rozeznávají ložiska kaustobiolit (uhlí, ropa) a ložiska kovových a nekovových surovin neboli rudní a nerudní (rudy - nerudy). Toto dělení je velmi subjektivní a různě chápané, např. bauxit, magnezit a beryl mají typický nekovový vzhled a bývají obvykle řazeny k nerudám, ačkoliv jsou zdrojem kovů hliníku, hořčíku a berylia. Podle původu jsou ložiska různě klasifikována, lze je např. rozdělit na: 1. Ložiska magmatická spjatá s krystalizací magmatu, která jsou většinou součástí magmatického tělesa; typickým příkladem jsou ložiska chromitu a platiny. odmíšení. 2. Ložiska kontaktně metasomatická, která se nejčastěji vyskytují při kontaktech granitoidů, které působily na své okolí nejen tepelně, nýbrž dodávaly i Si, Al, Fe a další prvky. V těchto podmínkách mohly být karbonáty (zvláště vápence) přeměněny v ložiska např. Fe, Cu nebo Pb-Zn rud. Syn. lož. pyrometasomatická. 3. Ložiska pegmatitová vzniklá společnými účinky plynů, par a hydrotermálních roztoků unikajících z tuhnoucího magmatu (velmi přibližně za teplot 400 až 600 °C). Mají podobu žil v magmatitech nebo metamorfitech, obsahují živce, křemen, slídy, fluorit, apatit a také méně běžné prvky, jako např. Li, Be, Nb Ta atd. 4. Ložiska hydrotermální vzniklá ukládáním minerální substance z horkých roztoků (vycházejících nejčastěji z magmatického zdroje) v průběhu jejich výstupu vzhůru, v závislosti na klesající teplotě a tlaku. Teplota roztoků byla asi 50 až 500 °C a podle ní se rozeznávají ložiska a) epitermální (50 až 200 °C), vzniklá nehluboko pod povrchem, příkladem jsou rudy Hg, Sb, Au, Ag; b) mezotermální (200 až 300 °C) - např. rudy Au s křemenem, Ag Pb, Cu a mnohé jiné; c) hypotermální (syn. katatermální), vzniklá za nejvyšších teplot (300 až 500 °C) a tlaků, tj. v největších hloubkách - patří k nim některé rudy Sn, W a Au s křemenem. Hydrotermálního původu je většina žilných a metasomatických ložisek (žíl, metasomatóza); žilná ložiska jeví někdy výraznou zonálnost. Blíže hydrotermáln, obr. 41, 79, 80. 5. Ložiska zvětrávací vzniklá a) rozkladem a odnosem nebo vyloužením jalové složky při zvětrávání; příkladem jsou reziduální neboli zbytková ložiska např. zlata, železa, kasiteritu aj. (užitkové minerály zůstávají na místě, ve zvětralině - obr. 122); b) vyluhováním užitkové látky a jejím podpovrchovým vysrážením a koncentrací - tzv. ložiska infiltrační (např. některé fosfáty); c) nahromaděním nových minerálních substancí - např. některé kaolíny (obr. 88), bauxity; d) podpovrchovým obohacením zejména sulfidických rud při jejich výchozech (supergenn obohacení) a vznik železného klobouku neboli gosan. 6. Ložiska sedimentární vznikající ukládáním obvykle ve vodním prostředí; jsou mimořádně důležitá (mnohé Fe a Mn rudy - obr. 33, obr. 123, uhlí, ropa, vápence, síra, fosfáty, evapority atd. ). Někdy se na jejich vzniku podílela jen mechanická koncentrace (říční i mořská rýžoviska např. Au, Pt, kasiteritu aj. - obr. 225), jindy pochody biochemické až biogenní (uhlí, ropa, některé Fe rudy) nebo čistě chemické (evapority); některá ložiska jsou i vulkanosedimentárního původu, zvláště sedimentárně hydrotermálního (přínos kovů podmořskými hydrotermami). 7. Ložiska metamorfní vznikající při regionální metamorfóze, příkladem jsou ložiska grafitu, korundu, magnetitu aj. Studium ložisek se postupně vyvinulo v ložiskovou geologii, důležitý obor zabývající se vyhledáváním, popisem i genezí ložisek všeho druhu. viz též zásoby ložisek. Hydrotermální siderito-barytová žíla (čelba důlní chodby - příklad geologické dokumentace)
Obr. 41. 1 - fylit, 2 - rozložený fylit, 3 - křemen, 4 - siderit, 5 - baryt, 6 - kalcit, d - zlom. Metasomatické zrudnění.
Obr. 79. Rudní minerály hydrotermálního původu (vyznačené silnými tečkami) se nahromadily hlavně ve vápencích (3), jejichž zatlačováním (metasomatózou) vznikla ložiska obsahující četné relikty původních vápenců. V pórovitých pískovcích (1) je kromě rudní žíly vyvinuto i zrudnění impregnačního typu, zatímco břidlice (2) neumožnily vznik větších rudních akumulací. Schéma sledu (zonálnosti) vylučování prvků (jejich minerálů a ložisek) v závislosti na vzdálenosti od zdrojového granitového plutonu.
Obr. 80. Vertikální řez. Obdobná zonálnost se projevuje i v horizontálním směru. Příklad ložiska vzniklého zvětráváním
Obr. 88. Ložisko kaolínu Stará Role u Karlových Varů (ověřeno vrty). Oxidická manganová ruda (2, 3) vzniklá reziduální koncentrací - zvětráním vápence (1) obsahujícího příměs uhličitanu manganatého.
Obr. 122. Ruda se vyskytuje na povrchu vápenců a v krasových dutinách; v nadloží jsou břidlice (4) a silicity (5). Arkansas. Ložisko pyritu a Fe-Mn rud ve středočeském proterozoiku u Chvaletic
Obr. 123. 1 - břidlice s drobami, 2 - černé břidlice s pyritem, 3 - ložisko Fe-Mn rud, 4 - břidlice bohaté pyritem (tzv. kyzové břidlice). Těžké minerály, jako monazit, diamanty a zlato (tečkované),
Obr. 225. se v říčních sedimentech hromadí zejména v náplavech uvnitř meandrů. Odkazygosan hydrotermální kaustobiolit odmíšení supergenní žíla Na tento termín se odkazujeinfiltrace katatermální kontaktní metasomaticky metamorfismus metamorfismus nekovové nerostné suroviny nerudy pyrometasomatický reziduální rozsyp ruda rudní těleso žíla
| |
