stratigrafie vědní obor studující sledy sedimentárních vrstev, jejich vzájemné vztahy (korelace) a stáří. Pokud nelze stanovit stáří absolutní (geochronologie), určuje se stáří relativní, a to podle odedávna užívaného zákona superpozice (v tektonicky neporušeném vrstevním sledu jsou výše ležící vrstvy mladší než níže ležící vrstvy) a zákona stejných zkamenělin (vrstvy obsahující shodné společenstvo fosilií jsou shodného stáří). Dílčí obory stratigrafie jsou 1. litostratigrafie, založená na litologických znacích stratigrafických jednotek; užívá se zejména při nedostatku fosilií; 2. biostratigrafie opírající se o paleontologické údaje dovolující přesnější stratigrafické zařazení. Základní biostratigrafickou jednotkou je biozóna charakterizovaná určitou vůdčí fosilií nebo celým společenstvem; 3. chronostratigrafie klasifikující stratigrafické jednotky podle jejich absolutního stáří. Výsledkem tohoto trojího hlediska je složitá, často nejednotně užívaná terminologie (zejména u jednotek nižšího řádu). Srovnání geologických časových jednotek a chronostratigrafických jednotek je Tab. 11. Základní litostratigrafickou jednotkou je souvrství (angl. formation), jež musí být dostatečně litologicky odlišné od podloží a nadloží (paleontologické údaje nejsou podmínkou). Souvrství nelze považovat za chronostratigraficky definovatelné jednotky, neboť jejich hranice jsou často diachronní. Nižší jednotkou jsou vrstvy. Velmi široce se používá termín obzor. Přehled stratigrafických údajů spolu s časovým zařazením hlavních orogenních pochodů je v tabulce 12. Odkazydiachronní geochronologie obzor vrstvy Na tento termín se odkazujealpínský cyklus asturská fáze austrijská fáze biostratigrafie biozóna bretonská fáze chronostratigrafie doba kamenná eocén falcká fáze jura karbon kenozoikum krušnohorská fáze litostratigrahe nadloží oddělení sálská fáze souvrství stáří geologické stupeň štýrská fáze sudetská fáze terciér trias útvar variské vrásnění
| |