terciér  neboli třetihory (stratigrafie) trvaly asi 63 miliónů let (přibližně 65 až 1, 6 mil. let - viz str. 196), následovaly po druhohorách neboli mezozoiku a předcházely kvartér. Dělí se na paleogén a neogén. V době eocénu (viz stratigrafie) nastalo výrazné oteplení téměř v celosvětovém měřítku, později nastalo ochlazení, které dosáhlo vrcholu v pliocénu; tím byl dán přechod ke kvartérní době ledové (pleistocénu), kdy nastal zánik mnoha organismů nebo jejich migrace. Z hlediska paleontologického je terciér charakterizován

1. rozvojem mlžů, gastropodů, ježovek a foraminifer (foraminifery mají velký biostratigrafický význam);

2. rozvojem ptáků i savců na zemi i v mořském prostředí (terciér bývá zván dobou savců) a

3. rozvojem kvetoucího rostlinstva. Rozsah a tvářnost kontinentů se postupně přiblížily dnešnímu stavu: v terciéru proběhly závěrečné fáze alpínského vrásnění (tj. vznikly Alpy, Karpaty a další pásemná pohoří) a moře definitivně ustoupilo z těchto oblastí.

Odkazy

stratigrafie

Na tento termín se odkazuje

eocén miocén neogén oligocén paleocén paleogén pliocén třetihory

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .