karbon  svrchnopaleozoický útvar, který trval asi 65 miliónů let (355 až 290 mil. let, Tab. 12), obvykle dělený na dvě oddělení (stratigrafie). V Evropě to byla doba variské (hercynské) tektogeneze, s hlavní fází - sudetskou - na rozhraní spodního a svrchního karbonu. Předpokládá se, že na začátku karbonu existovaly tři prakontinenty (Severní Amerika spojená s částí Evropy, Eurasie a Gondwana), které se k sobě přibližovaly a koncem karbonu se spojily v jediný superkontinent, nazývaný Pangea. Ke konci karbonu nastalo zalednění části dnešní jižní polokoule. Rozsáhlá mělká moře umožnila bohatost života bezobratlých (zvláště brachiopodi, hlavonožci, mlži, gastropodi, krinoidi, korali, mechovky a z mikrofosílií fuzulíny a ostrakodi), z obratlovců to byli žraloci a později i první drobní plazi. V bažinách nebo vlhkých lesích rostly až 30 m vysoké stromy (rostliny příbuzné dnešním přesličkám, plavuním a stromovitým kapradinám), v poněkud sušším prostředí promitivní nahosemenné rostliny. Nakupení rostlinného materiálu dalo vznik uhlí. Karbon je patrně nejdůležitějším útvarem z hlediska ekonomického, neboť obsahuje z celosvětového hlediska největší zásoby uhlí a důležitá ložiska železných rud, živičných břidlic, ropy a žáruvzdorných jílů.

Odkazy

stratigrafie

Na tento termín se odkazuje

Laurasie Pangea

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .