jura  mezozoický útvar (stratigrafie) o trvání asi 70 miliónů let (str. 196), dělený ve spodní (neboli lias), střední (dogger) a svrchní juru (malm). Jurské uloženiny jsou mimořádně bohaté fosíliemi, což dovolilo jejich velice podrobné biostratigrafické členění. Velmi hojní jsou např. amoniti, šestičetní korali, ježovky, brachiopodi i belemniti. V j. dosáhli největších rozměrů veleještěři-dinosauři {Diplodocus, Brontosaurus), zatímco většina savců svou velikostí v té době nepřesáhla velikost dnešních krys; ve svr. juře se objevili první ptáci. Jura v Českém masívu (severní Čechy a okolí Brna) vznikla za poměrně krátkodobého vniknutí moře a patří k mělkovodní juře střední a západní Evropy. Rozsáhlejší a stratigraficky úplnější jurské uloženiny se vyskytují Západních Karpatech a patří k mnohem hlubšímu, tj. geosynklinálnímu vývoji mediteránní oblasti (zahrnuje alpsko-karpatský oblouk).

Odkazy

stratigrafie

Na tento termín se odkazuje

Archaeoptcryx

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .