|
|
Animace vzniku přírodních útvarů
Podívejte se na zajímavé animace - například, jak vznikaly jednotlivé kontinenty, jak dojde k sopečné erupci, či jak se formovaly vybrané sopky České republiky.
|
|
V situaci, kdy láva nateče na mokré sedimenty (například na břehu jezera, nebo v korytě řeky), začne voda uzavřená pod lávou vřít. Vznikající pára pak vybuchuje skrz stále tekutou lávu. Tímto procesem vznikají bezkořenné krátery. "Bezkořenné" proto, že nemají vlastní přívod magmatu.
|
|
|
Rostoucí vulkán vytváří výraznou topografii. Svahy sopek jsou navíc často budovány nesoudržnými horninami, které se vlivem otřesu Země, další sopečné erupce, nebo vydatných dešťů mohou dát do pohybu. Takové masivní skluzy sopečného materiálu se označují jako lahary.
|
|
|
Sopečnou erupci ženou především plyny rozpuštěné v magmatu. Jak magma stoupá k povrchu, klesá tlak a bublinky plynů se z magmatu začínají uvolňovat. Jak počet a velikost bublinek rostou, začínají trhat magma na menší kousky a unikající plyn vynáší sopečné úlomky z jícnu sopky na povrch.
|
|
|
Pokud se stoupající magma setká s vrstvou hornin, které jsou nasycené vodou, teplotní kontrast způsobí šokovou přeměnu vody na páru. Dochází k explozi, která vyrve horniny nad místem exploze a vytváří nálevkovitý kráter. Ten je zčásti vyplněn brekcií, ale ve svrchní části může vzniknout kruhové jezírko. Tak vzniká sopečný kráter označovaný jako maar.
|
|
|
V červnu roku 2013 došlo k sesunutí svahu na rozestavěnou dálnici D8. Pro lepší přiblížení celé situace, geologických procesů, které postupně vytvořily svah náchylný k sesouvání, a posloupnosti jednotlivých událostí, které vedly až k sesuvu, vytvořili pracovníci ČGS názornou animaci. Tato animace zobrazuje postupný vývoj okolí Dobkoviček od usazování sedimentů na dně moře, přes sopečnou aktivitu, tvorbu Labského údolí, budování železnice, založení kamenolomu, budování dálnice až po odtržení sesuvu.
|
|
|
Komorní hůrka patří se svou pouze 100 000 let starou erupcí mezi nejmladší sopky na našem území. Přestože je to sopka drobných rozměrů, sehrála významnou úlohu v dějinách věd o Zemi, a chápání geologické stavby a procesů. Právě zde totiž nechal Hrabě Kaspar Maria ze Šternberka na popud přírodovědce a básníka Johanna Wolfganga Goethe v letech 1834-1837 vyhloubit průzkumné štoly. Jednalo se o první experiment takovýchto rozměrů v dějinách, který měl za cíl pouze vědecké bádání a nikoliv ložiskovou prospekci. Cílem štol ostatně nebylo nic menšího, než objasnění původu vulkánů, a to se podařilo. Přívodní dráha vyplněná čedičovou horninou jasně prokázala magmatický původ sopek, a vyvrátila hypotézu o sopkách živených hořícími slojemi uhlí.
|
|
|
Jizerské hory tvoří složený žulový masiv. Tvoří ho několik typů žul, ale dva typy převládají. Před asi 325 miliony let se do okolních zvrásněných a metamorfovaných hornin vměstnal granit tanvaldský. Po té co vychladl, natlačil se do jeho středu granit liberecký. Současnou morfologii Jizerských hor postupně v odolných žulách modelovala eroze.
|
|
|
Krajinná dominanta tyčící se nad Liberecem - Ještěd - je výsledkem složitého geologického vývoje trvajícího 600 milionů let. Do nejstarších, proterozoických, mořských sedimentů seškrábnutých do akrečního klínu intrudovaly granity, celá oblast pak byla opakovaně zaplavována, až během variského vrásnění došlo k deformaci a metamorfóze horninového sledu. Na okraji Ještědského hřbetu se pak vmístil jizerský granit. Finální podobu daly Ještědu tektonické pohyby na zlomech během křídy a třetihor, a také eroze trvající do současnosti.
|
|
|
Druhou nejčastější vulkanickou horninou u nás je po alkalických bazaltoidech znělec, neboli fonolit. Většina fonolitů však netvořila lávové proudy, ale utuhla mělce pod povrchem v podobě ložních žil nebo lakolitů. To je i případ vrchu Tachov u Doks, jehož vznik zobrazuje tato animace.
|
|
|
Blanická brázda je významný zlomový systém, zčásti rázu příkopové propadliny, probíhající z východního okolí Prahy přes Tábor, České Budějovice až do Rakouska. Jeho průběh vyznačují mj. zakleslé permokarbonské sedimenty a zrudněni. Animace znázorňuje její vznik - od usazování písku v kambrickém a prekambrickém moři, následné vyvrásnění těchto usazenin a vznik pohoří, přes jeho erozi až po současnost.
|
|
|
Charakteristická skála v údolí řeky Bíliny na západním okraji Českého středohoří je sopečného původu. Znělcové magma tu stoupalo k povrchu podél zlomu. V první fázi se magma střetlo s podpovrchovou vodou, což vyvolalo mohutnou explozi, jejímž výsledkem byl nálevkovitý kráter – maar. Ten zčásti vyplnila směs úlomků okolních hornin rozdrcených explozí, tzv. brekcií. Magma se dál dralo do výplně kráteru a vytvořilo mohutný peň, který pomalu chladl. Současný tvar Bořeně je pak dílem eroze, která vypreparovala znělcový peň z okolních měkčích a rozrušených hornin.
|
|
|
Milešovka, která je nejvyšším vrchem Českého středohoří, je sice vulkanického původu, ale není to pravá sopka, což názorně objasňuje vytvořená animace. Ještě než začala vznikat samotná Milešovka, docházelo v centrální části Českého středohoří k výlevům čedičových láv do jezera. Chladná voda lávy ochlazovala, což vytvářelo mohutné lemy brekcií obalujících každý lávový proud. Do sekvence vychladlých čedičových láv pak pronikalo viskózní znělcové magma. Nedostalo až k povrchu a vytvořilo pod povrchem bochníkovité těleso, které později obnažila selektivní eroze.
|
|
|
Ikonický skalní útvar a morfologický symbol Českého ráje byl předmětem detailního vulkanologického výzkumu, který odhalil poněkud neobvyklý vývoj této sopky. Právě nový pohled na vznik sopek byl zobrazen prostřednictvím animace. Strombolská aktivita vytvořila dvojitý struskový kužel. Magma proudící do jícnů obou kuželů však začalo částečně chladnout v pseudokrasových dutinách pod oběma kužely a vytvořilo mohutné pně. Tyto pně se draly k povrchu až v následující fázi a deformovaly kužely. Nakonec pak do obou kuželů pronikly tenké vulkanické žíly. Současný tvar Trosek je dílem selektivní eroze, která vypreparovala oba hlavní pně.
|
|
|
Vinařická hora je navzdory svému jménu spíše nenápadným kopcem. Její vznik ale ovlivnily různé typy sopečné aktivity a díky tomu je cennou lokalitou pro demonstraci rozmanitých sopečných uloženin. Aktivita zde začala patrně v mokřadním prostředí menšími, ale velmi explozivními erupcemi ovlivňovanými povrchovou vodou. V následné etapě vytvořily erupce strombolského typu struskový kužel. Později se stoupající magma střetlo s podpovrchovým rezervoárem vody, což vedlo k mohutné erupci vytvářející nálevkovitý kráter – maar. Na závěr opakující se erupce strombolského typu vytvořily další struskový kužel. Z něj pak vytekla láva, která téměř celý maarový kráter zaplnila.
|
|
|
Kamenický vrch u Zákup představuje specifický typ sopečného útvaru, který označujeme výrazem diatrema. Jde o nálevkovitý trychtýř, nad kterým byl kruhový kráter – maar. Sopky typu maar-diatrema obvykle nebývají aktivní příliš dlouhou dobu, ale dosavadní data z Kamenického vrchu ukazují, že sopečná aktivita tu trvala asi 3 miliony let (před 29–26 miliony let). Kamenický vrch, podobně jako řada dalších sopečných vrchů na sever od něj, náleží k takzvanému lužickému vulkanickému poli – oblasti rozptýlených výskytů zbytků malých sopek, která zahrnuje Lužické hory, Hrádeckou (Žitavskou) pánev a Žitavské hory.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
SOUBORY
|
|
Informační materiál o vniku Trosek doplněný o animovanou rekonstrukci jejich vývoje na principu rozšířené reality./ The leaflet about the origin of Trosky Hill. Look at animated reconstruction of volcanic origin of Trosky Hill (based on augmented reality).
|
|
|
