Encyklopedie Nápověda

živce  nejdůležitější skupina horninotvorných minerálů (obr. 271); horninotvorné živce jsou draselné (KAlSi3O8), sodné (NaAlSi3O8) a vápenaté (CaAl2Si2O8). Jsou to tektosilikáty, jednoklonné nebo trojklonné, destičkovité až prizmatické, většinou bělavé barvy, někdy růžové, též zelené (amazonit, odrůda mikroklinu) aj. ; jeví nápadnou štěpnost, časté zdvojčatění (i mnohonásobné, polysyntetické - srůst krystal) a někdy bývají zonální. Živce lze rozdělit na dvě velké skupiny - alkalické živce a plagioklasy.

Alkalické živce. Za vysokých teplot je draselný živec dokonale mísitelný se sodným živcem, za nízkých teplot jen omezeně (obr. 272). V pořadí podle klesající teploty vzniku se rozlišují: 1. jednoklonný sanidin, což je vysokoteplotní draselný nebo draselno-sodný živec s nedokonale uspořádanou strukturou; anortoklas je vysokoteplotní sodno-draselný živec (v průměru obsahuje 60 % ortoklasu a 40 % albitu), který se často vyskytuje pospolu se sanidinem. viz též perthit; 2. ortoklas, jednoklonný draselný živec; 3. mikroklin, trojklonný draselný živec a 4. adulár, jednoklonný draselný živec vznikající za nízkých teplot (např. v některých hydrotermálních žilách). Na základě chemického složení a také s ohledem na klasifikaci magmatitů bývá do této skupiny řazen albit. Z hlediska mineralogického patří však albit do skupiny plagioklasů.

Skupina plagioklasů. Sodný živec (albit) a vápenatý živec (anortit) jsou dokonale mísitelné a tvoří plynulou řadu nazvanou plagioklasy. Jsou trojklonné a jejich složení se vyjadřuje procenty albitové (zkratka Ab) a anortitové (zkratka An) složky:

 % Ab %An
albit100 až 90 0 až 10
oligoklas 90 až 70 10 až 30
andezín 70 až 50 30 až 50
labradorit 50 až 30 50 až 70
bytownit 30 až 10 70 až 90
anortit 10 až 0 90 až 100

Podle proměnlivého obsahu SiO2 se rozlišují kyselé plagioklasy, v nichž An < 30, a bazické plagioklasy s An > 30. Živce jsou především mimořádně významnou složkou magmatitů, jsou hojné v metamorfitech a také v některých sedimentech (pískovcích). Poměrně snadno se však rozkládají, a to zejména působením plynů a par unikajících z tuhnoucího magmatu (vznik greisenu je provázen rozkladem živců, pneumatolýza), účinky hydrotermálních roztoků i povrchového zvětrávání. Nejčastější rozkladné pochody jsou kaolinizace (kaolín), sericitizace (sericit) a saussuritizace (saussurit). Živce jsou důležitou surovinou potřebnou zejména ve sklářském a keramickém průmyslu, kde se uplatňují pro svůj obsah alkálií. Ceněny jsou proto jen živce draselné a sodné a z plagioklasů jen kyselé členy této řady. Živce se těží především z pegmatitových žil.

Živce

obr. Živce

Obr. 271.  1 - ortoklas, 2 - dvojčatný srůst ortoklasu podle karlovarského zákona, 3 - albit, polysynteticky srůstající.



Na-K-Ca diagramy ukazující pole vzniku živců za nízké a vysoké teploty.

obr. Na-K-Ca diagramy ukazující pole vzniku živců za nízké a vysoké teploty.

Obr. 272.  



 
Text a obrázky: Prof. Jan Petránek

Odkazy

kaolin pneumatolýza saussurit sericit srůst krystalů

Na tento termín se odkazuje

Ab adulár albit amazonit andezín anortit bytownit granit labradorit larvikit mikroklin oligoklas plagioklas

GE



Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .

© Česká geologická služba 2007