pneumatolýza proces spjatý se závěrem tuhnutí magmatu, kdy za teplot přibližně 400 až 600°C unikají těkavé látky (F, HF, fluoridy boru, H2O, HCl, CO2, H2S), které působí jak na vlastní magmatickou horninu, tak na okolní horniny. Vznikají různé specifické minerály jako turmalín, beryl, topaz a jiné, obohacené B, Cl, F, Li, lanthanidy apod; tyto minerály se nazývají pneumatolytické neboli pneumatogenní. Tři hlavní pneumatolytické pochody jsou 1. turmalinizace - mohou vznikat i horniny cele složené z křemene a turmalínu; 2. greisenizace -greisen je hornina složená v podstatě z křemene a slídy a vzniká působením par bohatých fluorem. Minerály greisenu bývají obohaceny fluorem, popř. lithiem (cinvaldit); 3. zrudnění - především zrudnění cínem a wolframem (transportovanými jako fluoridy). Pneumatolytické pochody úzce souvisí s hydrotermálními pochody, s nimiž se mohou vzájemně prolínat. Text: Prof. Jan PetránekNa tento termín se odkazuje
| |