silicit neklastická sedimentární hornina převážně složená z SiO2, jímž bývá křemen (nejčastěji jeho odrůda chalcedon) nebo opál. Názvosloví silicitů je velmi nejednotné a jednotlivé druhy jsou mnohdy těžko definovatelné. Rozlišují se 1. chemogenní silicity - vznikly přímým vysrážením SiO2, přičemž SiO2 může být přinášen studenými i horkými vodami (např. hydrotermami ústícími na mořském nebo jezerním dně) - příkladem jsou křemité sintry a @ limnokvarcit; 2. biogenní silicity - vznikly nakupením opálových schránek tvořených zejména radiolariem (radiolari), rozsivkami (diatomi) nebo jehlicemi křemitých hub (spongoli); 3. diagenetické silicity - opálové schránky křemitých organismů jsou rozpouštěny (zvláště v období rané diageneze) a takto mobilizované SiO2 zatlačuje jílové a zejména karbonátové sedimenty, v nichž vznikají různé rohovce (@ obr. 201). Rohovce mívají podobu izolovaných hlíz nepravidelného tvaru i celých vrstev a většinou obsahují relikty původní horniny nebo alespoň původních organismů, ve větší nebo menší míře silicifikovaných. Rohovce bývají různých barev, při větším množství organického pigmentu mohou být i černé. Většinou bývají složeny z chalcedonu, mnohdy částečně sférolitického. Specifickým typem je pazourek; pazourky se vyskytují v křídě (obr. 108) a křídovitých vápencích, jsou černé, často bizarních hlízovitých tvarů a jsou povlečeny charakteristickou bílou kůrou, tzv. patinou. Skládají se z velmi jemného chalcedonu; 4. supergenní silicity - vznikly mobilizací a vysrážením SiO2 při zvětrávání, např. některých tufů, při lateritizaci apod. Jednotlivé typy silicitů nebývají často dostatečně vyhraněné a existují četné hybridní formy smíšeného původu. Navíc silicity v průběhu geologických dob rekrystalizují v zřetelněji zrnitý křemen, což znesnadňuje poznání jejich původu; to platí např. o našich proterozoických buližnících, jejichž SiO2 je podle některých názorů biogenního, podle jiných hydrotermálního původu, popř. původu smíšeného. Silicity někdy tvoří i velmi mocná souvrství, což platí zejména o laminovaných nebo rytmicky zvrstvených druzích (radiolarity, diatomity, křemité břidlice). Sled vrstev křídy vícenásobně se opakující v uloženinách křídového
Obr. 108. Sled vrstev křídy (horniny) vícenásobně se opakující (v různě úplném vývoji) v uloženinách křídového stáří. Etretat, Francie. Rohovec ve vápenci. Rohovec (černě) je lemován jen částečně silicifikovaným vápencem (tečkované).
Obr. 201. Odkazydiatomit radiolarie radiolarit spongolit Na tento termín se odkazujebuližník křemen lydit pazourek radiolarit silicifikace spongolit
| |
