zvrstvení 1. vrstevnatos, 2. uspořádání sedimentárního materiálu uvnitř vrstvy; ta se může skládat z různě uspořádaných vrstviček nebo viz lamin, nebo z dílčích vrstevních jednotek, z nichž každá se dále skládá např. z různě ukloněných lamin apod. Rozeznávají se zejména tyto druhy zvrstvení: a) horizontální - dílčí vrstvičky (laminy) jsou paralelní s vrstevnatostí, b) čočkovité - vrstvičky rychle vykliňují na všechny strany; jde-li o laminy, mluví se o čočkovité laminaci, c) proudové - rozsáhlá skupina různě definovaných i nazývaných zvrstvení, podle jejichž průběhu lze usuzovat na směr proudu i rozpoznat normální nebo překocenou polohu vrstev. Maximální úklon jednotlivých vrstviček může být 30 až 40° a tyto vrstvičky se často sdružují v dílčí vrstevní jednotky, jejichž vzájemný styk je paralelní (planární), nebo klínovitý nebo korytovitý (obr. 263); dalším kritériem je styk erozní (rozmyv) nebo neerozní. Velká část proudového zvrstvení jsou vlastně čeřiny větších rozměrů, jejichž hřbety se postupně stěhovaly. Nejběžnějším typem je šikmé neboli diagonální zvrstvení (obr. 264). Zvláště nápadné je rychle se měnící šikmé zvrstvení eolických písků. Někdy lze pozorovat proti sobě ukloněné šikmé zvrstvení, což může být důsledek oscilací směru vodního nebo vzdušného proudu, ale také změny unášecí schopnosti; orientace a úklon šikmého zvrstvení do značné míry závisí i na orientaci řezu vrstvami. Vzájemně protiklonné zvrstvení se nazývá křížové, d) čeřinové (někdy též zvlněné) - bývá typicky vyvinuto v jemnozraných sedimentech, kde drobné čeřinky jsou dobře rozpoznatelné; jejich hřbítky v průběhu sedimentace často migrovaly, e) gradační - vyznačuje se tříděním projevujícím se zmenšováním průměrné velikosti zrna od báze směrem do nadloží (obr. 265). Může jít jen o přechod ze slepence do hrubozrnného pískovce, ale také z pískovce do siltovce a nakonec až do jílovce (blíže turbiditní prou). Tento typ gradace, tj. celkové zjemňování do nadloží, se někdy nazývá pozitivní, aby se odlišil od celkem výjimečného případu, kdy sedimentární částice směrem do nadloží hrubnou, tj. od negativního gradačního zvrstvení. Různé typy šikmého zvrstveni
Obr. 263. Dílčí vrstvy mohou být rovnoběžné (1 až 4), klínovité (5) nebo prohnuté (6, 7). Jednotlivé šikmé laminy jsou buď rovnoběžné (1, 2, 5), sbíhavé (3, 4, 6) nebo korytovité (7). Šikmé zvrstvení písku a štěrku vltavské terasy.
Obr. 264. Gradační zvrstvení
Obr. 265. Gradační zvrstvení na příkladu ideální vrstevní jednotky složené z hrubozrnného pískovce při bázi, směrem do nadloží postupně se zjemňujícího a přecházejícího přes siltovité sedimenty až do jílovce (černě). Gradačně zvrstvené jednotky se často rytmicky opakují. OdkazyNa tento termín se odkazujeflyš gradace orientace turbiditní proud
| |
