orientace 1. geneticky důležitá vlastnost (často statisticky zpracovávaná) a) makroskopických jevů (obr. 120), jako jsou zvrstven, úklon valounů, lineac, foliac, viz pukliny, viz zlomy aj. , b) mikroskopických jevů, jako orientace zrn horninotvorných minerálů a jejich optická orientace, orientace jejich lamel, deformací atd. Studium tohoto druhu je důležité zejména pro poznání metamorfitů (petrologie strukturn), 2. v terénu pomocí kompasu či slunce a hodinek (obr. 145); pomocí kompasu a hodinek lze určovat i čas (obr. 146). Lineace
Obr. 120. 1 - usměrněné minerály, 2 - proudem usměrněné schránky hlavonožců ("Orthoceras"), 3 - tlakem protažené a zploštěné valouny, 4 - lineace v podobě průsečnice foliace (břidličnatosti - f) s vrstevnatosti (v), 5 - hřbety čeřin v písčitém sedimentu, 6 - vrcholy (osy) vrásek. Stanovení jihu (na severní polokouli) podle slunce a hodinek (ukazujících skutečný místní čas).
Obr. 145. Malá ručička se zaměří na slunce a osa úhlu mezi malou ručičkou a číslicí 12 na hodinkách směřuje k jihu. Na jižní polokouli se takto určuje sever. Stanovení času podle slunce a kompasu na severní polokouli.
Obr. 146. Střelka kompasu je osou úhlu daného sluncem (tj. místním časem) a číslicí 12 na hodinkách. Čas se čte ve směru šipek, tj. dopolední hodiny na východě, odpolední na západě. Odkazyfoliace lineace petrologie strukturní zvrstvení Na tento termín se odkazuje
| |
