flyš 1. v sedimentologii komplex vrstev mořského původu, nejméně 500 m mocný, tvořený z rytmicky zvrstvených a střídajících se klastických sedimentů (hlavně psamitů až pelitů - vápnitých i nevápnitých), jevících často pozitivní gradační zvrstven (obr. 265). Na spodních plochách pískovců se často objevuji velice hojné hieroglyfy (nerovnost vrstevních ploch); fauna je vzácná, někdy redeponovaná. Svým složením se flyš blíží uloženinám některých hlubokomořských delt v abysálních rovinách a byl ukládán při úpatí příkrých podmořských srázů (např. na kontinentálním úpatí) a na jeho vzniku se významnou měrou podílely viz turbiditní proudy. Pozice flyše v pánvi proto rozhoduje o jeho složení a z tohoto hlediska se rozeznává proximální a distální flyš. Proximální flyš je hrubší, neboť vznikal blíže zdroje terrigenniho materiálu. Jeho krajním případem je tzv. divoký flyš složený z bloků, balvanů a valounů nevytříděně uložených v jílové základní hmotě. Z genetického hlediska bývá považován za fluxoturbidit. Distální flyš, ukládaný nejdále od zdrojové oblasti, je naopak velmi jemnozrnný. Sediment pouze podobný flyši se nazývá flyšoidní (flyšoid); 2. v tektonickém pojetí sedimenty ukládané v období uzavírání viz geosynklinál za tektonicky nestabilních a silně seizmických podmínek. @ obr. 58; 3 stratigrafické jednotky (např. v Alpách, Západních Karpatech). Schéma ukazující vztahy mezi miogeosynklinálou a eugeosynklinálou.
Obr. 58. Gradační zvrstvení
Obr. 265. Gradační zvrstvení na příkladu ideální vrstevní jednotky složené z hrubozrnného pískovce při bázi, směrem do nadloží postupně se zjemňujícího a přecházejícího přes siltovité sedimenty až do jílovce (černě). Gradačně zvrstvené jednotky se často rytmicky opakují. OdkazyNa tento termín se odkazuje
| |
