voda ? podpovrchová voda může být přítomna jako 1. voda adsorpční, která je pevně poutána na povrch horninových částic (adsorpc); 2. voda kapilární, tj. voda, jejíž pohyb je závislý na kapilárních silách a která se vyskytuje v tzv. kapilárním pásmu, tj. mezi zemským povrchem a hladinou podzemní vody; 3. voda gravitační, jejíž pohyb je určován gravitací. Podle původu se rozlišuje voda juvenilní, která je magmatického původu, tj. pochází z hloubky, a voda meteorická, tj. voda dešťových srážek, dostávající se do země infiltrací (vsakováním); konátní je voda, v níž byl sediment původně uložen a která se v něm může zčásti zachovat. Ve vertikálním řezu se rozlišuje při povrchu ležící pásmo provzdušnění, kde část pórů je ještě vyplněna vzduchem (syn. zóna aerace), voda pohybující se v této zóně se nazývá voda vadózní. Níže leží pásmo nasycení, kde již všechny póry jsou vyplněny vodou; svrchní hranicí tohoto pásma je hladina podzemní (též spodní) vody a ta v podstatě odpovídá horní hranici zvodně (obr. 240). Zvodeň (syn. akvifer) je tedy akumulace (těleso) podzemní gravitační vody, a to buď vody volné, nebo napjaté. Volná voda (obr. 241) se v hornině snadno pohybuje především vlivem gravitačních sil, kdežto voda napjatá je voda zvodně, jejíž hydrostatický tlak je větší než tlak atmosférický, a to vlivem nepropustného nadloží (obr. 7); je to tedy voda artéská (artéský vr). Hornina (vrstva, čočka atd. ), v níž se podzemní voda hromadí, se nazývá kolektor a jeho fyzikální vlastnosti určují, kolik vody může pojmout; jde především o pórovitos a propustnos, tedy o množství pórů v hornině, jejich velikost a vzájemné spojení, o rozpukání horniny, její kliváž, ráz vrstevních spár apod. Výšková úroveň hladiny podzemní vody závisí a) na topografii terénu, b) na vlastnostech hornin a c) na místním klimatu. piezometrická hladin. Podle chemického složení se rozeznávají prosté podzemní vody a minerální vody, které při vývěru musí obsahovat v 11 vody více než 1 gram rozpuštěných pevných látek nebo 1 g rozpuštěného CO2. Mnohé z minerálních vod mají léčebné účinky, např. vody uhličité (bohaté CO2), bromové, jodové, železité atd. ; jejich teplota může být značně rozdílná. Podle zastoupených aniontů se rozeznávají např. vody bikarbonátové, síranové, chloridové aj. Chemické složení vod je výrazně ovlivňováno a pozměňováno vzájemným působením vod a horninového prostředí, jež vede k tzv. metagenezi (méně vhodně metamorfizaci) vod. Zákonitým jevem je také určitá vertikální zonálnost složení vod (hydrogeochemická zonálnost) - v hloubkách jsou zastoupeny převážně slané chloridové vody. hydrogeologi, termální voda, podzemní voda, pramen, tvrdost vody, izolátor, průtočnost, hydrodynamické zkoušky, geochemie, ochrana podzemní vody. Hydrogeologická pánev s napjatou zvodní.
Obr. 7. 1 - propustná vrstva (kolektor), 2 - nepropustná vrstva (izolátor), 3 - artéský pramen, 4 - pramen odvodňující volnou zvodeň, 5 - hladina volné zvodně Průsak srážkové vody z povrchu terénu a vznik zvodně vyvolaný přítomností nepropustného podloží, tzv. izolátoru.
Obr. 240. Čerpáním volné podzemní vody se snižuje její hladina a kolem studny vzniká tzv. depresní kužel pův. hl. - původní hladina.
Obr. 241. Odkazyadsorpce artéský vrt hydrogeologie piezometrická hladina pórovitost propustnost Na tento termín se odkazujeakvifer infiltrace kolektor metageneze pásmo nasycení, provzdušnění piezometrická hladina pramen vadózní zvodeň
| |
