vápenec (petrologie) základem je určení hlavních částic a druhů pojiva; z názvů těchto složek se potom skládá název horniny. Pojivo je dvojí: a) mikrit, tj. mikrokrystalický kalcit se zrny menšími než 0, 01 mm, a b) sparit, jehož zrna jsou větší než 0, 01 mm a který často vznikl jako tmel (u vápenců však často nelze rozlišit, co je primární základní hmota a co je druhotný karbonátový tmel, zejména u čistších a rekrystalizovaných vápenců). Jako alochemy neboli alochemické součásti se označují ty složky vápenců, které vznikly biogenně nebo chemogenně v sedimentační pánvi a byly více nebo méně přemístěny. Jsou to tyto součástky (v závorce je uvedena předpona užívaná v názvu příslušné horniny): 1. intraklasty (intra-) - klastické částice vzniklé erozí nedostatečně zpevněného karbonátového sedimentu na dně pánve (nelze zaměňovat např. s valouny vápenců, vzniklými erozí starých vápenců a patřícími mezi terigenní příměs) - intraklas, 2. ooidy (oo-), k nimž se řadí i pizoidy, 3. bioklasty (bio-) - celé fosilie nebo jejich úlomky, s výjimkou fosilií nalézaných v místě jejich růstu (budujících např. útesové vápence) - bioklas, biolitit, útes, 4. peloidy (dříve pelety) (pel-) - oválná mikritová tělíska často bohatá organickou substancí; bývají fekálního, řasového aj. původu (peloi). Od podobných intraklastů se liší menší velikosti; hranicí je asi 0, 2 mm (délka nejdelší osy). Názvosloví je založeno na kombinaci předpon a přípon, tak např. oosparit je oolitický vápenec se sparitovým pojivem, intramikrit se skládá z mikritu s intraklasty, čistý kalcilutit se nazývá mikritový vápenec; je-li částečně rekrystalizovány, nazývá dismikritový. V názvu lze vyjádřit i tři složky, např. biopelsparit. Dalšími klasifikačními kritérii je zejména velikost zrna (zrnitos), textury (vrstevnatos), podle struktur se mluví o vápencích organodetritických (organoklastických, biodetritických), kalových neboli mikritových, zrnitých, oolitických (obr. 144), peletových, hlíznatých atd. Důležitým kritériem je i obsah a druh fosilií - rozlišují se např. vápence řasové, korálové, lasturnaté, krinoidové, ortocerové, foraminiferové (numulitové, globigerinové aj. ), biohermové, biostromové, lumachelové atd. (v j. h. ). Oolitický vápenec
Obr. 144. Koncentrická stavba ooidů je do značné míry porušena rekrystalizací. Zvětšeno. Odkazybioklast intraklast peloid vrstevnatost zrnitost
| |
