tmel druhotná složka především klastických sedimentů, vyloučená z roztoku (tj. chemogenně) a tmelící (spojující) jednotlivé součástky sedimentu. Stmelení původně sypkého sedimentu je velmi důležitou složkou diagenez. Tmel lze klasifikovat nejen podle mineralogického složení, např. kalcitový, křemenný, nýbrž i podle způsobu výskytu: 1. pórový tmel vyplňuje póry mezi zrny; 2. povlakový (obalný) tmel povléká klastická zrna, často jako tenký film, takže značná část pórů je nevyplněna; 3. dotykový tmel je vyvinut jen v místech vzájemného styku zrn; 4. výplňový tmel - tmel mladší generace, vyplňující póry zbylé po stmelení horniny starším tmelem. obr. 163, 226. viz též obr. 157. Křemenný pískovec s karbonátovým tmelem
Obr. 157. - příklad poikiloklastické struktury (karbonát má podobu velkých zrn, z nichž každé uzavírá několik zrn klastického křemene). Zvětšeno. Normální zrnitá struktura tmelu (vlevo) a poikiloklastická struktura (vpravo).
Obr. 163. Tmel klastických sedimentů
Obr. 226. 1 - dotykový neboli kontaktní, 2 - povlakový, 3 - pórový, 4 - výplňový, 5 - korozní, 6 - regenerační (orientované dorůstáni zrn - @ též obr. 158). OdkazyNa tento termín se odkazujecement pískovec poikiloklastická struktura pojivo základní hmota
| |
