sádrovec v přírodě velmi hojný vodnatý síran vápenatý (CaSO4 . 2H2O) - obr. 190, vyskytující se nejčastěji v podobě krystalových drúz (zvláště dobře vyvinutých v jílových sedimentech aridních oblastí, tzv. pouštní růže), konkrecí i celých vrstev bělavé barvy. Od blízkého anhydrit se zřetelně liší svou měkkostí (sádrovec je rýpatelný nehtem). Vzniká 1. odpařováním mořské vody a různých solanek (např. slaných jezer pouštních oblastí) a je běžnou složkou evaporitových sérií (evapori); 2. hydratací anhydrit - obr. 5; 3. zatlačováním vápenců síranovými vodami a 4. při rozkladu sirníků. Při odpařování slaných vod vzniká sádrovec za nižších teplot než anhydrit, avšak při subsidenci, ve větších hloubkách, nastává jeho dehydratace, tj. přeměna v anhydrit; ten později, v supergenních podmínkách, často znovu přijímá vodu a opět se mění v cennější sádrovec. V humidních oblastech se sádrovec rozpouští a vznikají v něm krasové jevy, kdežto v semiaridních až aridních oblastech se hromadí v povrchové vrstvě jako sádrovcová kůra (gypkrusta) - durikrusta. Sádrovec je velmi hledanou surovinou. Často provází ložiska halitu a v solných dómech (diapirech) tvořívá tzv. sádrovcový klobouk kryjící solné těleso a chránící je před rozpuštěním. Sádrovec se např. těží na Opavsku a u Spišské Nové Vsi.
Sádrovcové ložisko
Obr. 5. Sádrovcové ložisko u Spišské Nové Vsi vzniklé hydratací okrajů až 80 m mocné anhydritové čočky. 1 - zvětraliny, 2 - jalové horniny triasového stáří, 3 - sádrovec, 4 - anhydrit.
Krystal sádrovce
Obr. 190. 1 - jednoduchý, 2 - dvojče.
Text a obrázky: Prof. Jan Petránek
Odkazy
anhydrit durikrusta evaporit
Na tento termín se odkazuje
rula
Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .
