rula hornina vzniklá intenzívní (mezozonální až katazonální) regionální metamorfózou - @ meta-morfismus. V typické podobě jeví zřetelné páskování (foliaci), tj. střídání břidličnatě štípatelných pásků se zrnitými. Prvé se skládají hlavně ze slíd a některých feromagneziových minerálů, druhé hlavně z křemene a živce (draselný živec, plagioklas), často jevících přednostní orientaci. Minerály jsou zřetelně zrnité až hrubozrnné a tloušťka pásků je od milimetru do několika centimetrů. Rozeznává se více druhů rul, např. vznikly-li přeměnou sedimentů, nazývají se pararuly, jsou-li magmatického původu, jde o ortoruly. Také minerální složení je klasifikačním kritériem - např. ruly dvojslídné (obr. 183), amfibolické, sillimanitické, grafitické - a někdy jsou jím i strukturní vlastnosti - živec s křemenem může tvořit nápadná oka, charakteristická pro viz okaté ruly; byly-li rudy injikovány leukokratním zbytkovým magmatem, nazývají se injikované (migmati); existují též celistvé nebo rohovcovité ruly aj. růže (pouštní) sádrove. Dvojslídná rula - skládá se ze živce, křemene, biotitu (bi) a méně hojného muskovitu (m). Zvětšeno.
Obr. 183. OdkazyNa tento termín se odkazuje
| |
