gabro bazická hlubinná vyvřelina (obr. 124), většinou stejnoměrně hrubozrnná, šedočerné barvy. Obsahuje bazický plagioklas (labradorit, bytownit), jednoklonný pyroxen (augit), někdy i příměs rombického pyroxenu (hypersten) - obr. 161; dalšími minerály bývají amfibol, biotit, olivín, a četné akcesorie (draselný živec, magnetit, ilmenit, apatit, granát aj. ) - obr. 53. Struktura bývá gabrově zrnitá (živce jeví stejný nebo vyšší stupeň idiomorfie než tmavé minerály) nebo gabroofitická až ofitická struktur, gabroofitická je přechodní mezi oběma krajními typy. Svým složením je gabro hrubozrnným ekvivalentem bazalt, obsahuje tedy málo SiO2 a naopak je bohaté Mg a Ca; obsah Na a K je velmi nízký. Přibýváním feromagneziových minerálů přechází gabro v pikrit a jiné ultrabazické horniny. Zvyšováním obsahu živců přechází gabro v anortozit, přibýváním alkalických živců v alkalické gabro; přechodní horniny mezi gabrem a dioritem se někdy nazývají gabrodiorit. Je-li místo jednoklonného pyroxenu přítomen rombický pyroxen, hornina se nazývá norit; přechodní hornina se nazývá gabronorit. Pyroxen gaber bývá často uralitizován. Gabra nejčastěji tvoři velké lopolit nebo kruhové či vrstevnaté komplexy. U nás se objevují zvláště v Čechách, a to v kdyňském, poběžovickém a ranském bazickém masívu. Gabro
Obr. 53. - skládá se z plagioklasu (pl), pyroxenu (py) někdy obrůstaného amfibolem (amf), ojedinělého biotitu (bi) a rudního minerálu (černě). Zvětšeno. Zjednodušená klasifikace magmatických hornin.
Obr. 124. Velkými písmeny jsou uvedeny horniny hlubinné neboli plutonické (např. granit), malými písmeny horniny výlevné neboli efuzivní (např. ryolit). Uváděný křemenný diorit v podstatě odpovídá tonalitu. Přibližné mineralogické složení hlavních plutonických hornin.
Obr. 161. Odkazybazalt lopolit ofítická struktura Na tento termín se odkazuje
| |
