Zhodnocení účinků Goteborského protokolu na acidifikované a eutrofizované vody a půdy
      Menu

 

 

Cíle projektu

 

V minulosti byla Česká republika vystavena největším depozicím síry a dusíku v Evropě, což vedlo k vysokému stupni acidifikace půdy a vody, především v horských oblastech.  Snížení emisí oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx) v České republice bylo významně urychleno přijetím směrnic v rámci Konvence o znečištění ovzduší transportovaném na velké vzdálenosti (Convention on Long Range Transboundary Air Pollution - UNECE CLRTAP). Poslední je Protokol ke zmírnění acidifikace, eutrofizace a přízemního ozónu z roku 1999 (Goteborský protokol, Protocol to Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 - Gothenburg Protocol). Česká republika se zavázala ke snížení emisí síry, oxidů dusíku a amoniaku do roku 2010 na úroveň, která nepovede k dlouhodobému zvyšování stupně acidifikace a eutrofizace u ohrožených a dříve postižených lesních a vodních ekosystémů. V popředí zájmu jsou acidifikované lesní půdy, jelikož jsou hlavním důvodem odumírání lesů pozorované u nás od roku 1960 do současnosti. Výrazně byly acidifikované i povrchové vody, především v horských oblastech. Cílový rok Goteborského protokolu je 2010. V letech 2007 – 2011 budou v rámci tohoto projektu zhodnoceny vlivy snížení emisí na vody a půdy:


1. Dlouhodobý monitoring (několik desetiletí) atmosférické depozice, chemismu půd a vod a zdraví lesů v malých zalesněných povodích bude využit ke zhodnocení vlivů snížení emisí. Ekologický stav těchto ekosystémů bude určen pomocí dynamických biogeochemických modelů, které budou zahrnovat různé scénáře vývoje emisí v budoucnosti (do roku 2050) a správu lesního hospodářství.


2. Mapování chemismu povrchových vod v České republice bude srovnáno s daty získanými v  80. a 90. letech minulého století, kdy acidifikace kulminovala. Pro Českou republiku budou spočteny kritické zátěže sírou a dusíkem a hranice pro jejich překročení při současné a do budoucna předpokládané atmosférické depozici. Na základě výpočtu těchto zátěží bude navrženo další snižování emisí (v novém protokolu). Také bude spočten optimální poměr mezi ekologickými zisky a nejmenšími možnými ekonomickými ztrátami nově navržených měření.


3. Koloběh dusíku bude studován na zalesněném jezerním ekosystému na Šumavě, který byl po celá desetiletí ovlivňován vysokou atmosférickou depozicí. Zhodnocena bude role různých součástí ekosystému (půda, vegetace, jezerní voda a sedimenty).


Projekt splňuje specifikace EEA/Norského finančního mechanismu Common Priority 2 a Specific Focuses 2.1 a 2.2. Akademická část projektu je pokračováním rozsáhlého monitoringu.