Financováno z EHP a Norských fondů 2009 – 2014

Postup prací

Odběr půdních vzorků

Půdní vzorky pro chemické půdní analýzy byly odebírány ze sond dvojího typu: kvalitativních a kvantitativních. Kvantitativní sondy slouží k výpočtu zásob živin v povodích. Kvalitativní sondy slouží ke zjištění koncentrací živin v povodích.

U kvantitativních sond byly půdní vzorky odebírány z kopaných sond o čtvercovém půdorysu o ploše 0,5 m2 z nadložního humusu a z arbitrárně vymezených hloubek minerální půdy: 0-10 cm, 10-20 cm, 20-40 cm, 40-80 cm, 60-80 cm. Ve všech vrstvách byla zjišťována hmotnost jemnozemě, skeletu a kořenů.

Kvalitativní vzorky byly odebírány z pěti dílčích sond, vždy z nadložního humusu a vzorky z arbitrárně vymezených hloubek 0-10 cm, 10-20 cm, 20-40 cm. U kvalitativních sond nebyla, vyjma nadložního humusu, zjišťována hmotnost vrstev.

Mapky zobrazující lokalizaci kvalitativních a kvantitativních půdních sond.

(Autor: Tomáš Chuman)

GEOMON – 20 let monitoringu

Dvacet let nepřetržitého sledování látkových bilancí ekologicky významných prvků na malých povodích sítě GEOMON přineslo velké množství dat, která umožňují zhodnotit vývoj lesních ekosystémů v ČR. Následující obrázky ukazují dosažené výsledky a změny látkových bilancí během monitoringu. Sloupcové grafy v levé části obrázků porovnávají jednotlivá sledovaná povodí. Samostatně jsou uvedeny hodnoty pro srážky na volné ploše, podkorunové srážky a vodu z příslušného potoka. Jednotlivé sloupečky reprezentují průměrnou hodnotu na povodí za 20 let u pH, průměrnou depozici sledované složky (v kg nebo g) usazené na ploše 1 hektaru za dobu 1 roku. Z grafů je zřejmé, že podmínky na jednotlivých povodích se mohou výrazně lišit.

Spojnicové grafy v pravé části obrázků představují změnu sledovaného parametru vztaženou k dlouhodobému průměru v průběhu času. Hodnoty jsou spočteny z dat pro všechna studovaná povodí. Záporná čísla znamenají nižší hodnotu než je průměrná, kladná čísla naopak hodnotu vyšší. Šedé čáry znázorňují rozptyl hodnot mezi 10. a 90. percentilem, černá čára je hodnota mediánu pro dané období.

pH

U obou typů srážek dochází k postupnému nárůstu pH. V odtoku hodnoty pH stoupají pomaleji, velký pokles v roce 2006 je způsoben vyššími průtoky vody při odběrech vzorků, které jsou vždy spojeny s poklesem pH v potocích. Potom dochází k mírnému nárůstu hodnot, rok 2013 byl opět vodou bohatší, což dokumentují poklesy křivek na konci grafu.

graf pH

(Autor: Filip Oulehle)

Anionty – SO₄^2-, Cl^-

Depozice síry ve srážkách výrazně klesá cca. do roku 2000, což je přímým důsledkem odsíření elektráren v ČR. Další pokles je mírnější. Povodí v severních Čechách stále ukazují vysoké depozice síry v porovnání s ostatními lokalitami.

Chloridy ve srážkách klesají mírně, ve vodě z potoků je pokles koncentrace chloridů významnější.

graf SO4

(Autor: Filip Oulehle)

graf Cl

(Autor: Filip Oulehle)

Dusík – NO₃^-, NH₄⁺

Depozice dusíku klesá pomaleji než je tomu u síry. Důvodem je neodstraněnní dusíku z velkých zdrojů a intenzivní automobilová doprava. Koncentrace dusíku v potocích klesají významněji díky vyššímu zadržování dusíku v půdě a zvýšenému příjmu vegetací.

Povodí U dvou louček v Orlických horách vykazuje výrazně vyšší depozice dusíku než je tomu u ostatních sledovaných povodí.

graf NO3

(Autor: Filip Oulehle)

graf NH4

(Autor: Filip Oulehle)

Kationty – Ca, Mg, Na

Depozice vápníku a hořčíku v průběhu času pomalu klesají, depozice sodíku zůstává stabilní. Podobně jako u depozice dusíku vykazuje povodí U dvou louček v Orlických horách výrazně vyšší hodnoty depozice vápníku a hořčíku ve srovnání s ostatními lokalitami.

graf Ca

(Autor: Filip Oulehle)

graf Mg

(Autor: Filip Oulehle)

graf Na

(Autor: Filip Oulehle)

Toxické prvky – As, Cd, Pd

Díky zákazu používání olovnatých pohonných hmot došlo ke snížení depozice olova. Narůstajícím pH ve vodách dochází k postupné snížení koncentrace Cd, které je více mobilní při nižším pH. Naopak koncentrace As v potocích ze stejného důvodu nepatrně roste, jelikož jeho mobilita nárůstá se zvyšujícím se pH.

Graf As