geologie  věda o Zemi, tj. studium Země jako celku, jejího vzniku, struktury, složení, jejího vývoje (včetně vývoje organismů) a poznání procesů vytvořivších dnešní její tvář. V tomto původním, širokém pojetí zahrnuje řadu dílčích disciplín:

1. mineralogii, petrologii (neboli petrografii) a geochemii, které studují složení Země;

2. strukturní geologii a geofyziku, zaměřené zejména na poznání stavby Země;

3. stratigrafii a historickou geologii;

4. paleontologii a

5. všeobecnou (neboli fyzikální) geologii (včetně geomorfologie), studující pochody utvářející Zemi. Další dílčí obory jsou např. vulkanologie, sedimentologie, paleogeografie a zejména různé prakticky důležité obory, jako ložisková geologie, hydrogeologie, inženýrská geologie, pedologie aj. Nověji se geologické metody aplikují i na výzkum mimozemských, tj. kosmických těles - kosmogeologie, planetologie. Výsledky geologických výzkumů se často vyjadřují v podobě různých viz geologických map, povrchových i podpovrchových (základní geologické mapy, mapy tektonické, ložiskové, geochemické, geofyzikální atd. ). viz též paleogeografie.

Na tento termín se odkazuje

geologie fyzikální geologie stavební geologie užitá inženýrskogeologická mapa kosmogeologie ložisková mapa struktura tektonika

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .