tektonika  1. nauka zabývající se studiem strukturní stavby zemské kůry a v regionálním i místním měřítku objasněním deformací. Syn. tektonická geologie (částečně syn. geologie strukturní). Tektonika řešící základní otázky stavby litosféry a astenosféry se často nazývá geotektonika. Naopak mikrotektonika je zaměřena na studium mikroskopických strukturních prvků hornin (petrologie strukturní). Tektonika zahrnuje a) teoretické studium mechanismu deformací, často v globálním měřítku (tektonika globální) nebo jen jednotlivých druhů, jako jsou např. příkrovová tektonika (příkrov), gravitační tektonika (gravitační transport), zlomová tektonika (zlom) atd. ; b) morfologické studium jednotlivých druhů deformací, s nímž souvisí i poznání tektonických stylů (např. vrásový, šupinový, čočkový atd. ); c) studium deformací v závislosti na geologickém čase (neotektonika, cyklus orogenní);2. konkrétní porušení určité (např. regionální) geologické jednotky po jejím vzniku, tj. zlomy, vrásami, kliváží apod. ; vyloučeny jsou tedy synsedimentární deformace.

Odkazy

geologie geotektonika gravitační transport neotektonika petrologie příkrov synsedimentární tektonika zlom

Na tento termín se odkazuje

Benioffova zóna deska litosférická geologie strukturní geotektonika kra litosférické desky mobilní obdukce ostrovní oblouk paleomagnetismus prolom rozpínání mořského dna sopka Středoatlantský hřbet středooceánský hřbet, rift subdukce tektonika transformní zlom zlom

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .