| Slavík, František Prof., PhDr. RNDr.
mineralog, petrograf, geolog, akademik Československé akademie věd, laureát státní ceny, nositel Řádu republiky. 1895-1899 studoval na Karlově univerzitě v Praze přírodní vědy, chemii a fyziku. 1897 se stal asistentem mineralogického ústavu Karlovy university, doktorát filosofie dosáhl 1899. V letech 1901-1902 studoval krystalografii a petrografii na univerzitě v Mnichově. Jako asistent vyučoval na řadě reálkách v Praze. 1906 se habilitoval z mineralogie na Karlově univerzitě v Praze. 1910 byl jmenován mimořádným a 1916 řádným profesorem mineralogie a posléze ředitelem mineralogického ústavu. V letech 1907-1916 přednášel také na pražské technice. Ve studijním roce 1924-1925 byl děkanem přírodovědecké fakulty a 1937-1938 rektorem Karlovy university. Po 1945 se podílel na budování Československé akademie věd, kde pracoval ve výboru přípravné komise a po ustavení akademie byl jmenován jejím akademikem a předsedou. Byl vynikajícím odborníkem jak v krystalografii, tak v mineralogii, petrografii a geologii, zejména ložiskové, ale i v geochemii. Z nejdůležitějších knižně vydaných prací je možné citovat „Nerostopis Čech“, „Užitkové nerosty zemí českých“, „Nerostopis Moravy, Slezska a Slovenska“ a „Mineralogie speciální“, která představuje litografované přednášky ve 12 dílech. Z dalších stojí za zmínku „Užitkové horniny zemí českých“, „Vznik a výskyt nerostů“, „Kapitoly o nerostech“ (s L. Slavíkovou), „Nerostné suroviny, jich úprava a zpracování“ (s J. Milbauerem), „Úvod do speciální mineralogie“, „Mineralogie a petrografie I.“, (s O. Pacákem), „Nerostopis a ložiska užitkových minerálů Slovenska“ a „Mineralogie“ (s J. Novákem a O. Pacákem).
|
* 18. 8. 1876 Kutná Hora, + 27. 1. 1957 Praha
