spilit bazický výlevný magmatit blízký bazaltu (obr. 208), avšak obsahující chlorit místo augitu a olivínu a albit (sodný plagioklas) místo bazičtějšího, tj. sodno-vápenatého plagioklasu. Spilit bývá zelenavé barvy, mnohdy mívá variolitickou strukturu (varioli) s drobnými žilkami kalcitu. Tvořívá menší tělesa, žíly a zejména výlevy, často s polštářovou texturou. Spility jsou vulkanity geosynklinálního typu, svým vznikem většinou vázané, stejně jako příbuzné keratofyr, na raně orogenní fáze geosynklinálního cyklu (geosynklinál). Spolu s keratofyry, serpentinity, radiolarity jsou častou součástí tzv. viz ofiolitů. Vznik spilitů je stále předmětem diskusí a je vysvětlován buď primární krystalizací v závěrečné fázi tuhnutí magmatu, nebo druhotnou přeměnou bazaltických láv, a to v důsledku tzv. spilitové reakce; jde o nahrazení bazických plagioklasu albitem a jiné průvodní přeměny, v podstatě spočívající v obohacení Na2O, H2O a CO2 za současného snížení obsahu A12O3, K2O a CaO. Tato přeměna může být např. autometamorfního rázu (působení zbytkových roztoků), nebo jde o účinky mořské vody (bohaté Na) na původní lávu. Pochod vedoucí ke vzniku spilitu se nazývá spilitizace. Spilit
Obr. 208. - lištovitý živec (albit) je nepravidelně uspořádán, mezerní hmotou je chlorit vzniklý rozkladem sopečného skla, hojný je magnetit. Příklad intersertální struktury. Zvětšeno. Odkazygeosynklinála keratofyr variolit Na tento termín se odkazuje
| |
