sedimenty neboli usazené či sedimentární horniny jsou jednou ze tří základních horninových tříd (viz horniny). Vznikají rozrušením starších hornin, transportem horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením. Některé sedimenty jsou od prvopočátku pevné (např. evaporit), jiné jsou sypké a teprve v průběhu viz diageneze nastává jejich zpevnění (někteří autoři jako sediment označují pouze nezpevněný sedimentární materiál a jako sedimentární horninu zpevněný; hranice mezi zpevněnými a nezpevněnými horninami je však těžko objektivně stanovitelná). Z genetického hlediska lze rozlišit tři základní typy sedimentů: 1. viz klastické neboli úlomkovité, složené z úlomků - např. jíl (jílovec), písek (pískovec), štěrk (slepenec); 2. organogenní - např. některé vápence, uhlí; 3. chemogenní - např. evapority, některé vápence a dolomity, železné a manganové rudy. Jiná klasifikace rozeznává jen dvě základní třídy:1. horniny klastické (detritické): a) terigenní - jejichž materiál pochází z pevniny - rudity, arenity a lutity neboli psefity, psamity a pelity, b) pyroklastické, tj. složené ze sopečných vyvrženin;2. horniny biogenního nebo chemogenního původu, tj. vzniklé vylučováním látek z roztoku (viz obr. 193, 262):a) karbonáty (různé vápence a dolomity), b) silicity (rohovec, pazourek, diatomit, radiolarit aj. ), c) sedimenty bohaté uhlíkem (uhlí, ropa aj. ), d) evapority, e) fosfáty, f) sedimenty bohaté železem, manganem, hliníkem, glaukonitem apod. Z geochemického hlediska lze sedimenty dělit na 1. rezistáty - např. pískovce a slepence, 2. hydrolyzáty (Al, Si, Fe2+), tj. jílové minerály, a tedy i jílové horniny, 3. oxidáty (Fe3+, Mn3+), 4. reduzáty (Fe2+, S, C) - sirníky, uhlí, ropa, 5. precipitáty (Ca, Mg) - např. vápence a dolomity chemogenního původu a 6. evaporáty (Na, K, Ca, Mg) - evapority. Jednotlivé skupiny sedimentů bývají navzájem spjaty plynulými přechody, mnoho sedimentů je hybridního složení i původu (např. sedimenty biochemické, na jejichž vzniku se podílely pochody biologické i chemické), a proto byla navržena řada dalších klasifikací. K sedimentům jsou běžně řazeny horniny pyroklasticke; větším problémem jsou horniny reziduální, pokud nebyly přemístěny (jsou to nejen půdy, nýbrž i eluvia, mnohé kaoliny, laterit aj. ). Chemické zvětráváníObr. 262. Hlavní prvky uvolňované chemickým zvětráváním a jejich postupné vylučování z roztoků. OdkazyNa tento termín se odkazuje
| |