písek nezpevněný klastický sediment o velikosti zrna 1/16 mm (tj. 0, 06 mm) až 2 mm (někdy se uvádí jako spodní hranice 0, 05 mm, popř. 0, 1 mm - blíže zrnitos). Rozlišuje se písek jemnozrnný, středozrnný a hrubozrnný s hranicemi buď 0, 1 mm a 0, 25 mm, nebo 0, 25 mm a 0, 5 mm. Jako písek se sice označují i nepřemístěné produkty rozpadu (zvětrávání) hornin, např. žulové eluvium (tzv. žulový písek), většinou se však pískem rozumí produkt rozpadu nejrůznějších hornin (hlavně pískovců), v různé míře přemísťovaný, tříděný a opracovaný (viz tvar klastických zrn). Jeho složení bývá proto značně různorodé a kromě písků, které svým složením odpovídají různým druhům pískovců (např. arkózový písek), rozeznávají se i jiné druhy - např. korálový písek (složený z úlomků korálů o velikosti písečných zrn), nebo písky charakterizované určitou příměsí, jako jílovitý písek, glaukonitický písek apod. Hlavní složkou písků bývají však křemenná zrna a písek téměř výhradně z nich složený se nazývá křemenný písek. Písek se ukládá především v říčních, jezerních a mělkomořských podmínkách, obrovské akumulace jsou však známy i z písečných pouští (dun) - obr. 155. Písky jsou mimořádně důležitou nerostnou surovinou potřebnou zejména ve stavebnictví (hlavně čisté křemenné písky), ve slévárenství, ve sklářském průmyslu (nejčistší křemenné písky s velmi nízkým obsahem Fe a jiných škodlivin), v keramickém i cihlářském průmyslu atd. Ložiska bývají většinou kvartérního nebo třetihorního stáří, v Čechách a na Moravě se často těží i rozpadavé pískovce křídového stáří. Adj. písečný vyjadřuje složení z písku (např. písečné duny); písčitý značí příměs písku (např. písčitý jíl). pískove. Zrnitostní složení velmi dobře vytříděného písku z pobřežní duny (nahoře) a pláže (uprostřed) a nedostatečně vytříděného (polymodálního) říčního písku (dole).
Obr. 155. OdkazyNa tento termín se odkazuje
| |
