Encyklopedie Nápověda

laterit  produkt zvětrávání různých hornin za tropického až subtropického klimatu se střídáním deštivých a suchých období. Za těchto podmínek nastává laterizace, tj. vyluhování SiO2, alkalií a alkalických zemin a obohacení Fe a Al oxidy. Vzniká laterit (obr. 117), což je reziduální zemina složená hlavně z oxidů a hydroxidů Fe, Al, Ti, Mn a jílových minerálů (zvláště kaolinitu). Železitý laterit je někdy tak bohatý železem (hematitem a goethitem), že se těží jako železná ruda, někdy i pro obsah niklu; Al-laterit, bohatý gibbsitem a boehmitem, je hliníkovou rudou (bauxi). Laterit může být sypký i zpevněný, často je pizolitický až konkrecionární a většinou červenavé až hnědavé barvy, často i skvrnitý.

Lateritový profil

obr. Lateritový profil

Obr. 117.   1 - matečná hornina, 2 - rozpadlá a navětralá matečná hornina, 3 - jílovitý (kaolinitický) horizont bělavé barvy - nahoře skvrnitě zbarvený oxidy železa a manganu, 4 - laterit, často zpevněný, 5 - půda s tropickým porostem, naspodu s konkrecemi.



 
Text a obrázek: Prof. Jan Petránek

Odkazy

bauxit

Na tento termín se odkazuje

desilikace reziduální

GE



Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .

© Česká geologická služba 2007