bauxit  hornina reziduálního nebo sedimentárního původu s obsahem nejméně 40 % A12O3, sloužící k výrobě hliníku. Je bohatá na gibbsit (A1(OH)3) nebo boehmit (AlO(OH)), řídce na diaspor (složení jako boehmit, avšak metamorfního původu). Dalšími složkami jsou jílové materiály (hlavně kaolinit) a kysličníky železa a titanu. Bauxit bývá nedostatečně zpevněný, bělavé až červené nebo hnědé barvy (podle obsahu Fe), celistvý, pizolitický i konkrecionární. Klasifikace i terminologie je nejednotná. Lze rozlišit

1. b. autochtonní (syn. primární, lateritický), v podstatě nepřemisťovaný a vázaný na matečnou horninu (syenit, bazalt, metamorfity apod. ), jejímž zvětráváním (lateritizací) vznikl. Proces probíhal v tropickém klimatu za přítomnosti vegetačního pokryvu. @ laterit;

2. b. alochtonní (syn. druhotný, pravý, mediterránního typu) tvoří sedimentární vrstvy z lateritického materiálu připlaveného často ze značných dálek a sedimentovaného v nejrůznějších depresích, často krasového rázu; někdy jsou tyto horniny provázeny uhelnými slojemi. Pokračovalo-li vyluhování škodlivin (SiO2, Fe2O3) i po usazení, např. v krasových depresích, mohly vzniknout mimořádně kvalitní bauxity. Hlavními producenty jsou Austrálie, Jamajka, Surinam.

Na tento termín se odkazuje

boehmit diaspor gibbsit hliník laterit

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .