diorit hlubinná intermediální vyvřelina (obr. 124) složená hlavně z plagioklasu (zvláště andezín) a jednoho nebo více Fe-Mg minerálů (biotit, amfibol, augit); v malém množství může být přítomen i křemen (obr. 161). Diority jsou zrnité, zřídka porfyrické; nejsou příliš běžné a tvoří jen menší tělesa. Jsou hlubinným protějškem andezitů a jsou spjaty přechody s jinými hlubinnými horninami. Tonalit je diorit obsahující křemen (v podstatě syn. křemenný diorit), při větším obsahu křemene se hornina nazývá granodiorit. Přibýváním alkalického živce přechází diorit v monzonit (grani). Diority zvláště bohaté na světlé materiály se nazývají leukodiority, jejich opakem jsou meladiority. Zvýšením bazicity živce a snížením SiO2 přechází diorit v gabro. Zvláštní odrůdou jsou diority s kulovitou (sférickou neboli orbikulární) textu rou. Jako mikrodiority se označují jemnozrnné odrůdy, většinou již žilného původu (malchi). Zjednodušená klasifikace magmatických hornin.
Obr. 124. Velkými písmeny jsou uvedeny horniny hlubinné neboli plutonické (např. granit), malými písmeny horniny výlevné neboli efuzivní (např. ryolit). Uváděný křemenný diorit v podstatě odpovídá tonalitu. Přibližné mineralogické složení hlavních plutonických hornin.
Obr. 161. OdkazyNa tento termín se odkazuje
| |
