Encyklopedie Nápověda

Český masiv  součást (troska) evropského variského neboli hercynského orogénu neboli variscid (hercynid); zahrnuje území Čech a západní Moravy až po linii Znojmo-Přerov-Karviná (za touto hranicí se Český masiv noří pod západokarpatské jednotky) a dále okrajové části ležící na území Polska, Německa a Rakouska. Hlavními složkami jsou krystalinikum a varisky (hercynsky) postižené paleozoikum, které tvoří řadu územních jednotek a tektonicky omezených bloků. Rozeznáváme jádro Českého masívu tvořené viz moldanubikem a bohemikem (bohemikum zahrnuje tepelsko-barrandienská oblast a další, východněji ležící oblasti s mocnými jednotkami svrchněproterozoického stáří; toto bohemikum se z velké části shoduje se středočeskou oblastí jiných autorů).
Jádro Českého masívu je charakterizováno "českým" vývojem staršího paleozoika, intenzívní předpaleozoickou metamorfózou a mohutnými plutony. Zlomové zóny oherská (ohárecká) na SZ, lužická na SV a morávní na JV oddělují jádro Českého masívu od areálu intenzívní variské (hercynské) orogeneze, ležícího na S a V a zahrnujícího viz krušnohorskou oblast na SZ, viz lugickou (dříve západosudetskou) oblast na S a SV a viz moravskoslezskou oblast na SV a V. Ve všech jednotkách se výrazně uplatnilo předkambrické (zvláště kadomské) a variské (hercynské) vrásnění, v oblasti lugické se projevilo i vrásnění kaledonské. Po skončení variské orogeneze byl Český masiv pevnou krou, která již nebyla více vrásněna. Mladší útvary máji proto podobu platformního, v podstatě vodorovně uloženého a nevrásněného pokryvu.
Český masiv stál v cestě alpsko-karpatskému orogénu, jehož struktury se kolem něj ohýbají, a byl pouze postižen tzv. saxonskou tektonikou v křídě, hlavně však přibližně na hranici paleogén/neogén. Jejím projevem bylo roztříštění Českého masívu v řadu stoupajících nebo klesajících ker. Hluboké zlomy umožnily tehdy mohutnou sopečnou činnost (česko-slezský vulkanický oblouk). Projevem tohoto složitého vývoje je rozčlenění Českého masivu na bloky různého stáří a vývoje, oddělené různě starými hlubinnými zlomy neboli lineament. K významným proteozoickým hlubinným zlomům patří východní hranice jádra Českého masivu, hranice Barrandienu a molda-nubika a jáchymovské zlomové pásmo. V závěru variské  orogeneze, tj. v mladším paleozoiku vznikly například blanická, přibyslavská a boskovická zóna a zóna křemenného valu. Nejmladší zlomové zóny jsou saxonské a patří k nim viz lužická zlomová zóna, viz oherská zóna (rift) a Moravská brána. V neogénu a hlavně v kvartéru nastal výzdvih Českého masivu nad jeho okolí, například podle viz sudetského okrajového zlomu. Pokryvné útvary zahrnují kontinentální permokarbon (např. středočeský a lugický, permokarbon brázd, obr. 28) a trias, mělkomořské uloženiny jury a zejména křídy (česká křídová pánev i jezerní uloženiny křídy v jihočeských pánvích. Dále to jsou rozsáhlé jezerní a říční uloženiny třetihorního stáří (zvláště v podkrušnohorských a jihočeských pánvích) a mnohem méně mocné, avšak velice rozšířené uloženiny čtvrtohorní (kvarté, obr. 111). Zemská kůra je v Českém masivu 28 až 42 km mocná. Mocnější je zejména v oblastech s nižší hustotou, tj. v oblastech s mohutnější granitickou vrstvou (Krušné hory, Šumava a Českomoravská vrchovina). Zde se objevují zvýšené koncentrace cínu a wolframu, zatímco v blocích o vyšší hustotě je to měď.

Rozšíření limnického permokarbonu v Českém masívu (na povrchu někdy zakrytém křídou)

obr. Rozšíření limnického permokarbonu v Českém masívu (na povrchu někdy zakrytém křídou)

Obr. 28.  Pánve: m - manětinská, pl - plzeňská, r - radnická, ži - žihelská, rak - rakovnická, klad - kladenská, rou - roudnická, čk - českokamenická, mš - mšenská, mni - mnichovohradišťská, pk - podkrkonošská, vni - vnitrosudetská, po - poorlická. Brázdy: bl - blanická, b - boskovická. Silnou čarou jsou vyznačeny zlomy.



Kvartér české části Českého masívu

obr. Kvartér české části Českého masívu

Obr. 111.  I - kvartér oblasti českého křídového útvaru, II - kvartér vrchovin a hor, III - kvartér oblasti severského zalednění, IV - kvartér moravských úvalů.



 
Text a obrázky: Prof. Jan Petránek

Odkazy

kvartér lineament Moravská brána

Na tento termín se odkazuje

bohemikum krušnohorská oblast (zóna) saxonská tektonika středočeská oblast svratecké krystalinikum tepelsko-barrandienská oblast

GE



Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .

© Česká geologická služba 2007