| Gränzer, Josef *1857 Suchdol (Zauchtel), + 7. 3. 1934 Opava petrograf a geolog. Studoval gymnázium v Těšíně a univerzitu ve Vídni. Byl asistentem mineralogického ústavu vídeňské univerzity u profesora G. Tschermaka, u něhož získal důkladnou znalost petrografie. Z té doby pochází jeho krystalografická studie o epidotu ze solnohradských Taur. Jeho pozdějším působištěm byl Liberec, kde učil přírodopis na německých měšťanských školách, později na německém učitelském ústavu a 1902 se stal profesorem a 1911 ředitelem na německé reálce v Liberci. Byl velmi dobrým znalcem geologických a petrografických poměrů Liberecka, zvláště pohoří Ještědu a Jizerských hor. Petrograficky prozkoumal řadu výskytů bazaltových hornin v okolí Liberce a podal důkladné petrografické popisy ještědských fylitů a diabasových hornin. Popsal také některé nálezy nerostů vázaných jednak na bazaltové vyvřeliny, jednak krystalinikum Ještědského pohoří. Zabýval se petrografií rul severozápadního a severního okraje Jizerských hor. Zaznamenal účinky sudetského zemětřesení ze dne 10. ledna 1901. Přehled zeměpisných a geologických poměrů libereckého okresu shrnul 1905 ve vlastivědném sborníku: „Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes“, a jehož součástí je i geologická mapa. Své práce uveřejňoval časopisecky v „Tschermaks Mineralogische und petrographische Mitteilungen“ a zvláště v časopise „Mitteilungen des Vereines der Naturfreunde in Reichenberg“. |
