| Sternberg, Kašpar Maria hrabě
aristokrat, duchovní, zakladatel moderní paleobotaniky a organizátor vědeckého života.Věnoval se duchovnímu stavu a již od mládí se intenzivně zajímal o přírodní vědy. V Řezně se stal ředitelem vědeckých ústavů a řídil tam také botanickou zahradu. 1808 se stal majitelem panství v Březině u Radnic, které bylo bohaté na černé uhlí, kamenečné břidlice-surovinu pro výrobu kamence a kyseliny sírové a kde se věnoval přírodovědeckým studiím, především studiu flóry uhelných formací. Vykonal řadu úředních i soukromých cest do ciziny, kde studoval zejména karbonskou paleobotaniku a přivážel si odtud do Čech rozsáhlé sbírky zkamenělin a minerálů. Tyto jeho bohaté sbírky se později staly podkladem jeho významného díla o fosilní flóře „Versuch einer geographisch-botanischen Darstellung der Flora der Vorwelt“, které bylo přeloženo i do francouzštiny. Na tomto díle částečně spolupracovali botanici J. Presl a Corda. Hrabě Sternberg měl vynikající zásluhu na založení Vlasteneckého musea v Praze 1818, nynějšího Národního muzea, jemuž věnoval všechny své botanické, paleontologické a mineralogické sbírky. Napsal 74 publikací a vědeckých prací. Velkou zásluhu si získal svým třísvazkovým dílem o dějinách českého hornictví, dolování a horního zákonodárství, na němž pracoval od 1831 až téměř do své smrti. Prvé dva svazky mají název „Umrisse einer Geschichte der böhmischen Bergwerke“, třetí svazek „Umrisse der Geschichte des Bergbaues und der Berggesetzgebung des Königreichs Böhmen“. Toto dílo zaznamenává obrovské množství dat z dnes často nepřístupných a nebo již neexistujících pramenů, že je specialisty v historii hornictví používán dodnes. Byl po něm pojmenován minerál sternbergit (As Fe2 S3). Stal se také organizátorem vůbec prvního mezinárodního vědeckého kongresu v Čechách. Spolu s F. Palackým stál u zrodu prvního českého vědeckého časopisu „Časopisu Národního muzea“, jehož první číslo vyšlo 1827.
|
* 6. 1. 1761 Praha, + 20. 12. 1838 Březina