supergenní obohacení (ložisek) významný supergenn pochod zahrnující 1. povrchové ochuzení rudního ložiska (vyluhováním a oxidací - @ obr. 61); 2. odnos rozpuštěných (cenných) nerostných látek směrem dolů a 3. jejich vysrážení v zóně obohacení tj. v blízkosti hladiny podzemní vody (obr. 215). Nejvýraznější obohacení lze pozorovat u žilných ložisek sulfidických rud; jejich sirníky byly nejdříve rozloženy (oxidací) a vylouženy a potom pod úrovní podzemní vody, v tzv. cementační zóně (kde je redukční prostředí), nastalo opět vysrážení rozpuštěných látek, jako sirníky stejného nebo podobného složení. Tyto druhotné sirníky často zatlačují primární rudní i jalové minerály. Obohacení nastalo v menší míře i nad hladinou podzemní vody, kde se ukládaly minerály oxidické. Syn. sekundární obohacení. @ gosan Charakteristicky zvětralá rudní žilovina (tzv. boxwork)
Obr. 61. 1 - ruda s chalkopyritem byla přeměněna v buněčnatou horninu tvořenou žilkami křemene a Fe-jaspisu a limonitovou výplní; 2 - rozložená žilovina původně obsahující galenit. Zvětšeno. Supergenní obohacení rudní žíly se sirníky.
Obr. 215. V zóně obohacení vznikají oxidické minerály (např. malachit) a pak hlavně novotvořené sirníky, které se tvoří pod hladinou podzemní vody v redukčním prostředí. Do hloubky přechází zóna obohacení do primárního pásma o původním složení. Odkazy
| |
