rostlinstvo rostliny byly prvními organismy na Zemi a v průběhu geologických dob prošly nápadným vývojem, od nejprimitivnějších mořských organismů (nejstarší jsou známé z hornin starých přes 3 miliardy let) až po kvetoucí suchozemské rostliny. Primitivními skupinami jsou Thallophyta (Thallobionta) neboli rostliny stélkaté, k nimž patří především baktéri, řas a houby a Bryophyta (rostliny mechovité), jejichž nejznámějšími zástupci jsou mechy (silur ? až recent). Významnou vývojovou etapou bylo objevení se cévnatých rostlin (obr. 179), které byly schopny kolonizovat suchou zem díky pevnosti svých stonků a schopnosti cirkulace vody v těle. Dělí se na 1. Pteridophyta neboli kapraďorosty, tj. rostliny rozmnožující se sporami. Jsou známy od siluru výše a patří k nim především viz plavuně (Lycopsida), přesličk (Equisetopsida) a kapradiny (Pteridopsidá); všechny vyvinuly v permokarbonu stromovité formy (obr. 180), které poskytly stavební materiál uhelných slojí, 2. Spermatophyta neboli semenné rostliny rozmnožující se semeny, dále dělené na a) Gvmnospermae neboli nahosemenné (karbon až recent), k nimž kromě primitivních cykasovitých rostlin patří především konifery neboli jehličnaté rostlin a b) Angiospennae neboli rostliny krytosemenné, tj. kvetoucí rostliny (trias až recent) -obr. 181. Studiem fosilní flóry se zabývá fytopaleontologie neboli paleobotanika. Zástupce nejstarších cévnatých rostlin rostoucích na pevné zemi (psilofytní rostliny, devon).
Obr. 179. Stromovitá kapradina ze skupiny rostlin kapraďosemenných.
Obr. 180. Její fosilizovaný kmen se nazývá psaronie. Odkazybaktérie jehličnaté rostliny přesličky řasy Na tento termín se odkazujeGymnospermae, Gymnospermophyta jehličnaté rostliny kapradiny, kapradorosty krytosemenné rostliny nahosemenné rostliny Pteridophyta, Pteridopsida řasy silur Spermatophyta Thallophyta
| |
