láva roztavený horninový materiál neboli magma vystupující sopečnými jícny nebo podél zlomů a prasklin a rozlévající se na zemském povrchu. Teplota lávy je asi 700 až 1 200°C a láva obsahuje tekuté fáze i krystaly a plyny. Bazické lávy jsou tekutější (mají nižší viskozitu) než lávy kyselé a také přítomnost plynů zvyšuje tekutost láv. Tekutá láva někdy vyplňuje kráter a vytváří tak lávové jezero. Při zvláště silných explozích je láva vymršťována do vzduchu v podobě sopečných bomb, lapilli, sopečného popelu (viz pyroklastika), jindy jen vytéká z kráterů v podobě lávových proudů (obr. 207). Povrch těchto proudů obvykle rychle utuhne; vyteče-li láva z vnitřku proudů, vznikají lávové tunely neboli lávové jeskyně (i s lávovými krápníky). Vytékají-li řídce tekuté lávy z puklin, mohou být jejich výlevy značně rozsáhlé a nazývají se lávové příkrovy; klasickým příkladem jsou bazaltové příkrovy Dekkanu (Indie). Povrch láv může být balvanitý (aa láv) nebo provazovitý. Láva, která se vylévala pod vodou, někdy granuluje (granulac) nebo jeví viz polštářovou texturu. Sopky
Obr. 207. 1 - typ havajský, 2 - strombolský, 3 - vulkánský, 4 - peléský; s - sopouch, k - kráter, mlp - mladý lávový proud, slp - starý lávový proud, sv - sopečné vyvrženiny, j - lávová "jehla", m - mračno žhavého popela. OdkazyNa tento termín se odkazuje
| |
