jezero  přírodní nádrž vody na pevnině; bývá různého původu - tektonického (např. v příkopových propadlinách), sopečného (např. v kráterech), ledovcového (např. moréna tvoří hráz), krasového apod. Jezera jsou velmi proměnlivých velikostí, rozsáhlá jezera mají i příboj a mohou být lemována příbojovými terasami svědčícími o dřívější úrovni jezerní hladiny. Voda většiny jezer je sladká, avšak v semiaridních až aridních podmínkách, zejména při nedostatečném přítoku vody, mohou mít jezera slanou vodu nebo i solanku. Menší jezera mohou být v těchto podmínkách i periodická, tj. dočasně vysychající (playa, sebcha). Podle složení vod se rozeznávají jezera oligotrofní (vody bohaté kyslíkem, ale chudé živinami), eutrofní (bohaté živinami a organickými látkami, avšak chudší kyslíkem) a konečně dystrofní (chudé živinami, kyslíkem i faunou, avšak bohaté organickými látkami). Jezerní neboli lakustrinní sedimenty jsou značně rozmanité, nejčastěji to bývají jemné písky, jíly, sliny až jezerní křída; v jezerech severských oblastí se ukládají i železné rudy (bobový limonit). V aridních oblastech je to nezřídka sádrovec, popř. další evapority. Mnohá jezera zarůstají vegetací, jejíž zbytky se v minulosti mohly stát výchozím materiálem uhlí (rašelina); v jiných případech se v jezerech mohly hromadit opálové schránky jednobuněčných řas diatom (řasy, diatomit). Sedimentace ve většině jezer probíhala velmi klidně, a proto jezerní sedimenty často jeví nápadně pravidelné (až tence laminované) horizontální zvrstvení; výrazným příkladem jsou sedimenty předledovcových jezer - varvity (varva) Hybridními sedimenty jsou např. sedimenty fluviolakustrinní (fluviální) nebo glacilakustrinní (glaciální).

Odkazy

fluviální glaciální playa rašelina řasy varva

Na tento termín se odkazuje

dystrofní oligotrofní

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .