Encyklopedie Nápověda

fonolit  výlevná alkalická hornina zelenošedé barvy blízká trachytu (obr. 124), od něhož se liší především obsahem nefelínu (obr. 48). Obsahuje vyrostlice sanidínu, nefelínu, egirínu a alkalického amfibolu, uzavřené v základní hmotě podobného složení, v níž se mohou objevovat i další foidy. Schází-li nefelín a je-li přítomen jiný foid, mluví se již o trachytu (např. leucitický trachyt). Ve fonolitech se někdy objevují dutiny s drúzami zeolitů. Fonolitové lávy byly viskózní, a proto fonolity často vytvořily tělesa kupovitého (dómového) tvaru (České středohoří).

Nefelinický fonolit

obr. Nefelinický fonolit

Obr. 48.  -hlavními složkami jsou nefelín (n), sanidin (s) a xenomorfní egirín (e). Zvětšeno.



Zjednodušená klasifikace magmatických hornin.

obr. Zjednodušená klasifikace magmatických hornin.

Obr. 124.   Velkými písmeny jsou uvedeny horniny hlubinné neboli plutonické (např. granit), malými písmeny horniny výlevné neboli efuzivní (např. ryolit). Uváděný křemenný diorit v podstatě odpovídá tonalitu.



 
Text a obrázky: Prof. Jan Petránek

Na tento termín se odkazuje

trachyt

GE



Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .

© Česká geologická služba 2007