dolomit 1. minerál; podvojný uhličitan vápenato-hořečnatý, širokého rozšíření (ultrabazika, karbonatity, serpentinity, hydrotermální žíly, sedimenty, metamorfované karbonáty - mramory). Nahrazováním hořčíku dvojmocným železem přechází v železnatý dolomit, je-li nahrazeno více než 20 % hořčíku, minerál se nazývá ankerit. 2. sedimentární hornina (obr. 37) obsahující více než 50 % karbonátů, v nichž d. (s ankeritem) je převládající složkou. U hornin složených jen z dolomitu a kalcitu se používá klasifikační schéma - @ obr. 237. (K zamezení záměny mezi d. minerálem a d. horninou se hornina v zahraničí někdy nazývá dolostone, tj. ?dolomitovec". ) D. je velmi hojný sediment vyskytující se zejména v geologicky starších útvarech. Může být velmi jemnozrnný až hrubozrnný a dolomitová zrna často jeví klencové omezení. Větší čiré krystaly d. se nazývají dolosparit. D. v podstatě vznikají a) jako klastický sediment, tj. zpevněním klastických do lomitových částic neboli doloklastů. Takto vzniklá hornina se někdy nazývá dololitit a dělí se na dolorudit (hrubozrnný), dolarenit (odpovídající pískovci), dolosiltit (siltová frakce) a dolomikrit (nejjemnější); b) odpařováním (evaporací) mořské vody; tyto dolomity bývají jemnozrnné a dobře vrstevnaté; c) metasomaticky, tj. dolomitizací, jejímž výsledkem je přeměna uhličitanu vápenatého (aragonitu, kalcitu) v d. za současného částečného zastření vrstevnatosti. Dolomitizaci způsobují roztoky bohaté Mg-ionty, a to v různých obdobích. V čerstvě uloženém sedimentu je to působení hypersalinních vod, v pozdějším průběhu diageneze účinky pórových vod a ve zpevněných horninách působení jakýchkoliv vod obohacených hořčíkem. Opačným pochodem je dedolomitizac. Dolomit je běžnou žáruvzdornou surovinou, dále struskotvornou přísadou, měkkým abrazívem apod. Dolomit. Zvětšeno.
Obr. 37. Názvosloví hornin řady vápenec-dolomit.
Obr. 237. OdkazyNa tento termín se odkazujeankerit dololitit dolomikrit dolorudit dolosiltit dolosparit karbonáty vápenec
| |
