| Zahálka, Čeněk Dr. techn. věd., Dr. h. c.
geolog a pedagog. Již od mládí se zajímal o mineralogii a geologii. Po absolvování české techniky s aprobací pro výuku matematiky a deskriptivní geometrie působil jako středoškolský profesor od 1878 na reálce a učitelském ústavu v Jičíně, dále na vyšší hospodářské škole v Táboře. Od 1886 učil na reálném gymnasiu a střední hospodářské škole v Roudnici nad Labem, kde působil až do 1908. Jeho vědecká činnost je těsně spojena s výzkumem českého křídového útvaru. K této tematice se dostal již za studií na pražské polytechnice, kde jeho učiteli byli profesoři J. Krejčí a A. Frič, kteří oba studovali českou křídu.Této problematice po stránce stratigrafické, petrografické a paleontologické se věnoval téměř šedesát let svého života. Provedl nové stratigrafické rozdělení české křídy a podrobil srovnání s západoevropským křídovým útvarem. Zajímal se také o pedologii a je pokládán prvního průkopníka pedologických průzkumů v Čechách. V křídovém útvaru okolí Roudnice se zajímal o paleontologický výzkum křídových spongií, z nichž některé byly v české křídě dosud neznámé a nebo zcela nově popsané. Ještě před 1.světovou válkou dokončil své největší dílo „Útvar křídový v Českém Středohoří“. Součástí textu byly tabule a geologická mapa v měřítku 1:25 000, které 1914 vydal vlastním nákladem. Z dalších publikací týkajících se křídového útvaru Českého středohoří je možné uvést „Severočeský útvar křídový z Rudohoří až po Ještěd“ (1916), „Východočeský útvar křídový, část jižní“ (1918) a „Východočeský útvar křídový, část severní a Slezskem“ (1921). Nashromáždil také obsáhlou sbírku křídových hornin a zkamenělin .
|
* 3. 2. 1856 Příbram, + 27. 11. 1938 Roudnice nad Labem
