středočeský pluton rozsáhlý (přes 3 000 km2) a složitý pluton mezi Říčany u Prahy, Klatovy a Táborem (obr. 136). Je zhruba trojúhelníkového tvaru a leží mezi moldanubikem na JV a Barrandienem na SZ. Zahrnuje kyselé až ultrabazické plutonity; převládající horninou je granodiorit. Rozlišuje se řada horninových typů, největší plochu zaujímá sázavský typ - biotiticko-amfibolický tonalit (křemenný diorit). V nadloží plutonu jsou místy zachovány zbytky jeho pláště (viz ostrovní středočeská zóna). S intruzí plutonu je úzce spjat vznik četných žil magmatitů velmi pestrého složení i vznik rudních ložisek. Středočeský pluton je v podstatě variského stáří (svrchní devon - spodní karbon). Moldanubikum - česká část.
Obr. 136. V moldanubickém plutonu jsou modifikovanou šrafou odlišeny masívy centrální a třebíčský. Na tento termín se odkazuje
| |
