spraš  klastický sediment eolického (tj. vátého) původu, dobře vytříděný (velikost většiny částic je 0, 03 až 0, 06 mm). Skládá se z křemenného materiálu s hojnou jílovkou a též i vápnitou příměsí. Spraše vznikly vyvátím jemnozrnného materiálu z teplých i studených pouštních oblastí nebo jiných oblastí bez vegetačního pokryvu, ležících např. v předpolí kontinentálních ledovců. Typické spraše jsou nevrstevnaté, rozmělnitelné v prstech, světle okrové barvy a jejich uloženiny mohou být až stovky metrů mocné; často obsahují pohřbené půdní horizonty, které vznikaly na sprašovém podkladu např. v interglaciálech (doba ledová). Dešťové srážky částečně vyluhují CaCO3 ze svrchních poloh spraší a znovu jej vylučují v nižších polohách v podobě konkrecí, tzv. cicvárů (blíže půda). Intenzivnějším odvápněním (u nás nastává ve větších nadmořských výškách) se spraše mění ve sprašové hlíny. Spraše a sprašové hlíny jsou u nás velmi rozšířenými kvartérními sedimenty, hojnými zejména v nížinných oblastech. Jsou úrodnou zemědělskou půdou.

Odkazy

doba ledová půda půda

Na tento termín se odkazuje

eolický silt

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .