ropa kapalná směs uhlovodíků o hustotě obvykle v rozmezí 0, 75 až 0, 95 g . cm-3, různých barevných odstínů (lehké ropy jsou světlé, těžké ropy tmavé). Na složení ropy se podílejí uhlovodíky 1. nasycené nebo parafinické o složení CnH2n+2 (n = 5 až 15; je-li n < 5, jsou uhlovodíky plynné, při n > 15 polotuhé); 2. cyklické neboli naftenové o složení CnH2n a 3. řidčeji i aromatické o složení CnH2n-6. Ropa obsahuje složky i s obsahem kyslíku, dusíku a síry a bývá provázena zemním plynem, slanou vodou a někdy i pevnými uhlovodíky. Ropa vzniká především anaerobním rozkladem planktonních organismů (rostlinných, živočišných), většinou v mořském prostředí (někdy snad i v estuáriích nebo deltách). Meziproduktem je saprope, jehož přeměnou se tvoří ropa, a to ještě v matečných sedimentárních horninách; z nichž však ropa obvykle migruje, především vzhůru, přičemž nastává oddělení vody a lehčí ropa se v propustných horninách hromadí nad vodou. Snadno těkavé uhlovodíky se též oddělují v podobě zemního plynu a tvoří nejvyšší polohu ropného ložiska. Po dosažení zemského povrchu se těkavé (tekuté) složky ropy odpaří a zbydou pevné vosky a asfalt. Má-li vzniknout ropné ložisko, musí nějaká překážka zabránit úniku ropy; touto překážkou mohou být nepropustné vrtstvy, zlomy, diapiry (obr. 176) apod. Ropa se hromadí v tzv. ropných pastích, tj. dobře propustných horninách oddělených od okolí tektonicky, např. zlomy (obr. 177), diapiry (tzv. strukturní pasti) nebo litologicky či stratigraficky, jako změnou facie, výskytem nepropustného nadloží či diskordancí (tzv. litologické a stratigrafické pasti). Zvláště často se ropná ložiska vyskytují v antiklinálních strukturách (obr. 178). Tlak plynu a též i vody umožňují získat ropu bez jejího pumpování. Ložiska přírodního neboli zemního plynu nejsou však vždy provázena ropou. Solný diapir (peň)
Obr. 176. Solný diapir (peň) prorážející roponosnými vrstvami miocenního (H - helvet, M - meot, P - pont) a pliocenního (D - dák, L - levant) stáří. Ropa je vyznačena černě. Rumunsko. Ropné pole, v němž se dílčí ropná ložiska přimykají ke zlomům (Hodonínsko)
Obr. 177. 1 - paleogén, 2 až 6 neogén (2 - bazální slepenec, 3 - šlír, 4 - šedý jíl, 5 - zelený jíl, 6 - písek), 7 - ropa, T - torton, S - sarmat, P - panon. Ložisko ropy v antiklinální (dómové) struktuře, mezozoikum, Wyoming.
Obr. 178. Tečkované vodonosné, černě roponosné písky. OdkazyNa tento termín se odkazuje
| |
